Když se mluví o evropských duelech, které rozbuší srdce každého fanouška, souboj Arsenal – PSG naplňuje všechna očekávání. Oba týmy do zápasu vstupovaly bez porážky, ale už v úvodu bylo jasné, kdo bude panovat na trávníku. Arsenal pod trenérem Mikel Artetou ukázal, že jeho styl fotbalu je dnes evropským standardem. Vysoký presink, klid na míči a hlavně hlad po každém volném prostoru protivníka se rychle podepsaly na psychice Pařížanů.
Londýňané doslova obsadili střed pole a systematicky využívali každé slabiny v obraně PSG. Během prvních čtyřiceti pěti minut působil Arsenal nejen sebevědomě, ale místy až nepříjemně přesně – většina akcí šla přes křídla, kde se obrana Francouzů sotva stíhala přesouvat. S každým dalším útokem přibýval tlak a nejeden fanoušek PSG musel napjatě sledovat, zda jejich hvězdná jména nenajdou odpověď na ostrovní příval.
Zřejmě nejsilnějším faktorem zápasu byla taktika. Arteta nechal své svěřence dynamicky měnit formace už během první půle, často přečíslili soupeře v záloze nebo rychle přenesli hru do nebezpečných zón. V několika klíčových momentech hráči Arsenalu téměř magneticky drželi míč a kontrolovali tempo hry, což PSG znervózňovalo a nutilo k nepřesnostem.
Pod drobnohledem byla nejen organizace hry, ale i reakce konkrétních hráčů na tlak soupeře. Mladíci z Londýna předváděli úroveň zralosti větší, než by napovídal jejich věk – sebevědomí při rozehrávce nebo odvaha ve hře jeden na jednoho strhávaly zbytek týmu ke špičkovému výkonu. Díky tomu se Arsenal dostal do řady šancí a bylo jen otázkou času, kdy se jeden z útoků promění v gól.
Arsenal tímto vystoupením ukázal, že už dávno nepatří mezi týmy, které sázely hlavně na domácí ligu a v Evropě paběrkovaly. Opak je pravdou – v Lize mistrů se tým proměnil v sebevědomého konkurenta těch největších, schopného takticky porazit i hvězdný klub, jako je PSG. Vyzrálá hra a schopnost zásadně ovlivnit průběh klíčového zápasu posouvají Arsenal o krok blíže vysněnému titulu i respektu napříč Evropou.