října, 12 2025

Když Avi Loeb, profesor fyziky na Harvard University veřejně naznačil, že interstelární objekt 3I/ATLAS může být mimozemská sonda, vědecká komunita okamžitě rozbouřila.

Historie pozorování mezihvězdných těles

Dosud byly zaznamenány jen tři mezihvězdné návštěvy, které překročily prahy našeho slunečního systému. Prvním byl v roce 2017 podivuhodný „Oumuamua“, následoval kometární návštěvník 2I/Borisov v roce 2019 a teď, 1. července 2025, byl objeven nový objekt.

Detekce a charakteristika 3I/ATLAS

Během letního sledování detekce objektu 3I/ATLASRio Hurtado, Chile automatickým systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial‑Impact Last Alert System) zachytil neobvyklý jas a zakřivenou dráhu, která se nelišila od klasických komet.

Podle Loeba se odraz slunečního světla zdá tak intenzivní, že pokud by šlo o pevnou látku, objekt by měl rozlohu větší než Manhattan, tedy přibližně milionkrát těžší než předchozí mezihvězdná tělesa.

Vzdálenost k Zemi během průletu se odhaduje na minimálně 240 milionů kilometrů, takže žádné ohrožení nepředpokládáme. Nejbližší přiblížení – perihelion – nastane koncem listopadu až začátkem prosince 2025.

Loebova hypotéza a reakce odborníků

Loeb ve své nedávné studii tvrdí: „Neobvyklá dráha tohoto objektu naznačuje možnost, že byl navržen s cílem provést průzkumnou misi.“ Podle něj by měřitelné negravitační zrychlení během perihelionu mohlo být „obrovským nálezem“, který by podpořil teorii umělé povahy.

Na druhé straně Karen Meech, planetární astronomka na University of Hawaii okamžitě označila Loebovy názory za „nezodpovědnou vědu“ a zdůraznila, že „existuje naprosto přirozené vysvětlení – objekt se chová jako běžná kometa“.

Loeb s kolegy ale připouštějí, že nejpravděpodobnější scénář je přírodní původ, a že aktuální výzkum slouží především jako pedagogické cvičení, které může odhalit „zvláštní náhody a nečekané objevy“.

Co říkají data a co nás čeká?

• Detekce: 1. červenec 2025
• Jas: dostatečný na odhad velikosti větší než Manhattan
• Pracovní vzdálenost od Země: minimálně 240 milionů km
• Očekávaný perihelion: koncem listopadu – začátkem prosince 2025
• Budoucí sledování: observatoř Vera C. Rubin v nadcházejícím desetiletí

Jakmile se objekt přiblíží Slunci, teleskopy po celém světě zachytí spektrální signály, které mohou odhalit přítomnost organických sloučenin nebo dokonce nenaturální materiály. Pokud se objeví negravitační posuny, budou vědci muset znovu přehodnotit předchozí koncepce.

Budoucí výzkum a širší dopady

Loeb totiž zdůrazňuje, že metodiky vyvinuté pro 3I/ATLAS „budou použitelné pro další mezihvězdné objekty, zejména těmi, které objeví Vera C. Rubinova observatoř během příštích let.“ To by mohlo vést k systematickému programu, který by sledoval potenciální technologické anomálie v prostoru.

Navzdory polarizujících názorům tato debata podtrhuje napětí mezi skeptickým vědeckým rigorismem a otevřeností k neobvyklým možnostem. Ať už se 3I/ATLAS ukáže jako obyčejná kometa, nebo jako první důkaz mimozemské technologie, bude to pro astronomii významný milník.

Klíčové faktické body

3I/ATLAS představuje třetí potvrzenou mezihvězdnou návštěvu, je výrazně jasnější než předchozí objekty a odhaduje se, že jeho hmotnost může dosahovat až milionkrát větší než u obyčejných komet. Loebova teorie o mimozemské sondě zůstává kontroverzní, ale vyvolala řadu nových metodických přístupů, které mohou být klíčové pro budoucí výzkum.