Když Václav Větvička, legendární český botanik a tvář vědeckých pořadů, stál na pódiu Hrzánského paláce, nebyl to jen další ceremoniál. Bylo to uznání muže, který se rozhodl vyjít z laboratoří a parků přímo mezi lidi. Dne 30. října 2019 mu byla udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). A proč? Protože od osmdesátých let minulého století systematicky vysvětluje veřejnosti, co rostoucí strom vlastně dělá.
Ocenění mu předal tehdejší vicepremiér Karel Havlíček. Ale upřímně řečeno, nejvíc pozornosti poutal sám oceněný. Větvička není typický akademický profesor, který by si cenil jen publikací v odborných časopisech. On je ten soused, který vám u plotu vysvětlí, proč je ten dub tak důležitý. A právě tato schopnost propojit vědu s běžným životem ho dostala až sem.
Co znamená cena pro popularizaci vědy?
Tady je podstata věci. Tato cena se uděluje už čtvrtým rokem lidem, kteří dokážou „prodat“ výzkum a inovace široké veřejnosti. Rada pro výzkum, vývoj a inovace ve svém zdůvodnění nenechala na pochybách: Větvička je „neúnavný propagátor“. Zní to jako korporátní fráz, ale v jeho případě je to pravda do morku kostí. Od roku 1980 se věnuje tomu, aby lidé pochopili význam biodiverzity.
S oceněním šla ruku v ruce i finanční odměna. Tady musím být přesný, protože zdroje se mírně liší. Oficiální stránky RVVI uvádějí částku 300 000 Kč, zatímco některé vládní materiály a ČT24 hovořily o 350 000 korunách. Rozdíl necelých padesáti tisíc? Pro Větvičku to asi nebylo podstatné. Šlo o prestiž. Šlo o potvrzení, že práce s mikrofonem a kamerou má stejnou váhu jako práce s mikroskopem.
- Datum: 30. října 2019
- Místo: Hrzánský palác, Praha
- Udělovatel: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
- Odůvodnění: Systematická popularizace botaniky od 80. let
Luže: Jeho druhý domov
A teď ta lidská stránka příběhu. Regionální deník Chrudimský deník trefně nazval svůj článek titulkem „v Luži je jako doma“. Není to jen metafora. Od roku 1998 byl Větvička pevnou součástí areálu Hamzovy léčebny v Luži–Košumberku.
Jak to vypadalo v praxi? Nešlo o to, že by tam jednou za rok přijel na kontrolu. Větvička byl patronem Hamzova parku a arboreta. Osobně vysazoval dřeviny, které tam dnes stojí. Pravidelně přednášel pacientům i návštěvníkům. Účastnil se tradičního jarního otevírání i podzimního zamykání arboreta. Pro místní lidi nebyl cizincem z Prahy, ale součástí komunity. To je vzácné. V dnešní době, kdy experti často komunikují shora dolů, byl Větvička ten, kdo naslouchal.
Zajímavostí je, že jeho péče o zelen neznala hranic. Zároveň byl odborným garantem zámeckého parku ve Štiříně. Tenhle dvojitý mandát ukazuje jeho obrovskou kapacitu a lásku ke stromům bez ohledu na majitele pozemku.
Cesta plná ocenění a stromů
Večer v Hrzánském paláci nebyl izolovaný moment. Byl tečkou za dlouhou řadou úspěchů. Podívejte se na chronologii:
- 2004: Akademie věd ČR mu udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
- 2013: Český rozhlas ho zvolil „Šarmantní osobností roku“. Ano, šarmantní. Tak ho vnímali posluchači.
- 2018: Prezident Miloš Zeman mu na Pražském hradě předal Medaili Za zásluhy I. stupně.
- 2019: Cena RVVI, o které píšu v tomto článku.
A ještě jedna věc, kterou mnozí zapomínají. V roce 2000 inicioval spolu se zpěvačkou Hanou Hegerovou vznik Mezinárodního dne stromů a dřeva. Dnes se tento den slaví ve více než 40 zemích světa. Představte si to. Jeden člověk s nápadem a mikrofonem změnil kalendář pro miliony lidí.
Odkaz, který přežil autora
Větvička zemřel 29. července 2026 v Hamzově léčebně v Luži, kde strávil poslední roky života. Bylo mu 88 let. Ironie osudu? Zemřel tam, kde měl „druhý domov“. Místo, které pomáhal budovat, ho nakonec přijalo.
Ještě před svou smrtí, na začátku roku 2026, se objevila zpráva, která mě potěšila. Sochař Ladislav Janouch vytvořil sochu Václava Větvičky pro Villu Zálesí v Luži. Plastika stojí jako připomínka toho, že věda může být krásná a lidská zároveň. Je to trvalá památka na muže, který nám naučil dívat se na listy jinýma očima.
Často kladené otázky
Proč získal Václav Větvička Cenu předsedy RVVI?
Získal ji za mimořádnou propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Rada ocenila jeho systematickou práci od 80. let 20. století, kdy prostřednictvím televize, rozhlasu a knih přibližoval botaniku a dendrologii široké veřejnosti. Nešlo jen o odbornost, ale o schopnost zaujmout a vzdělávat laickou veřejnost.
Jaký byl vztah Václava Větvičky k městu Luže?
Vztah byl velmi úzký a osobní. Od roku 1998 působil jako odborný garant a patron Hamzova parku a arboreta v Luži–Košumberku. Aktivně se podílel na výsadbě nových dřevin, přednášel návštěvníkům a účastnil se sezónních akcí. Právě tato dlouhodobá angažovanost vedla k označení, že je v Luži „jako doma“, a zde také v roce 2026 zemřel.
Jaká byla výše finanční odměny spojené s touto cenou?
Existují drobné rozdíly v uvádění částek mezi různými oficiálními zdroji. Stránky Rady pro výzkum, vývoj a inovace uváděly odměnu ve výši 300 000 Kč, zatímco některé tiskové zprávy Úřadu vlády a média jako ČT24 informovaly o částce 350 000 Kč. Obě částky jsou však vysoké a odrážejí prestiž tohoto ocenění.
Jaké další významná ocenění Václav Větvička získal?
Jeho sbírka ocenění je impozantní. V roce 2004 obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka od Akademie věd ČR. V roce 2013 byl zvolen Šarmantní osobností roku Českého rozhlasu. Nejvyšším státním uznáním pak byla Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu 28. října 2018 udělil prezident Miloš Zeman na Pražském hradě.
Jaký odkaz zanechal Václav Větvička v oblasti ochrany přírody?
Kromě péče o konkrétní parky (Hamzovo arboretum, Štiřín) je jeho největším globálním odkazem iniciativa Mezinárodního dne stromů a dřeva, kterou v roce 2000 inicioval s Hanou Hegerovou. Tento den se dnes slaví ve více než 40 zemích. Jeho knihy a televizní relace navíc vychovávaly generace lidí k respektu vůči vegetaci.
