Česká republika se rozhodla pro extremistický postoj ve své zahraniční politice vůči Izraeli, když odmítá diskutovat o sankcích proti násilným izraelským osadníkům na Západním břehu v rámci Evropské unie. Tento krok, sladěný s postoji Maďarska, blokuje snahy EU uvalit sankce na radikální osadníky i členy palestinského hnutí Hamas. Český přístup podrývá jeho důvěryhodnost a kontrastuje s nuancovanějšími přístupy jiných zemí EU jako Německo.
Číst víceSoučasný stav české pravice je poznamenán nedostatkem efektivního vedení a vizionářství. Kritika zaznívá nejen od voličů pravice, ale i od odborníků jako Michal Šnobr. Článek analyzuje, proč jsou české pravicové strany označovány za prázdné a neschopné nabídnout smysluplnou politiku, což vzbuzuje obavy z hluboké krize v jejich jádru.
Číst víceBývalý český prezident Václav Klaus projevil svou nespokojenost ohledně evropské politiky a přístupu české vlády k Ukrajině. Kritikou nešetřil premiéra Petra Fialu, jehož vláda je podle něj příliš poddajná Evropské unii a opomíjí národní zájmy. Klaus vyzdvihl potřebu nezávislejší zahraniční politiky, zvláště v kontextu Ukrajiny. Poukázal na negativní důsledky současného přístupu a varoval před katastrofou.
Číst víceDiskuse o přijetí eura v České republice se stupňuje, zejména díky nedávným volebním výsledkům a projevům prezidenta Petra Pavla. Ačkoli neexistuje okamžitý termín pro přijetí eura, posiluje se politická vůle a klíčovými hráči jsou ČSSD a Piráti. Navzdory podpoře z ekonomických důvodů, jako je zvýšení obchodu a investic, stále zůstává opozice, například ODS, s obavami o suverenitu a ekonomické důsledky.
Číst víceČeská politická scéna se podle komentátora Miroslava Koreckého vrací do devadesátých let. Tento posun otevírá dveře Miroslavu Kalouskovi, aby opět zaujal místo na hlavní scéně. Po odchodu z TOP 09 kvůli neshodám s aktuálním vedením přemýšlí o založení nového politického subjektu. Hlavním motivem je nesouhlas s ekonomickými politikami současné vlády.
Číst víceČeská vláda se rozhodla zaměřit na získání ekonomického portfolia pro příštího českého eurokomisaře, čímž mění vlastně strategii a upřednostňuje typ portfolia místo jména. Důležitými osobnostmi kandidujícími na toto místo jsou Danuše Nerudová a Jozef Síkela z hnutí Starostové a nezávislí (STAN), zatímco se uvažuje i o Marcelovi. Tento krok má posílit pozici ČR v rámci EU zejména v oblasti hospodářské politiky.
Číst víceČlánek podrobně zkoumá postoj politické strany ANO k zahraniční politice České republiky. ANO zdůrazňuje proaktivní přístup, který propaguje české zájmy, přičemž klade důraz na udržitelné vztahy se sousedy, spojenci v EU a NATO a strategickými ekonomickými partnery.
Číst víceOčividné střety kolem ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho setkání s ruským lobbistou odvádějí pozornost od hlubších problémů české politiky. Nedostatečná transparentnost a odpovědnost vlády podkopávají veřejnou důvěru a hrozí nestabilitou. Klíčem k obnovení důvěry je zásadní reforma a upřímná debata o hodnotách a politikách.
Číst víceEvropská unie je na prahu výrazných změn, částečně v reakci na válku, kterou inicioval ruský prezident Vladimir Putin. Jedním z klíčových aspektů těchto změn je možnost zrušení práva veta jednotlivých členských států. Česká republika by tak mohla přijít o tuto významnou pravomoc, kterou dosud využívala k blokování některých rozhodnutí EU. Tento návrh zvýšil napětí mezi efektivnějším rozhodováním EU a zachováním národní suverenity.
Číst víceMarkéta Gregorová reaguje na návrh senátorky Daniely Kovářové na ustanovení dětského ombudsmana v České republice. Gregorová kritizuje přístup Kovářové jako byrokratický a odtržený od praxe. Zdůrazňuje potřebu zapojení odborníků s reálnou zkušeností s právy dětí do rozhodovacího procesu.
Číst více