Seniory zaskočila zpráva o nové důchodové reformě, kterou nedávno podepsal prezident Petr Pavel. Na první pohled to vypadá lákavě: penze se v roce 2026 navýší. Jenže radost rychle střídá rozčarování – růst penzí v dalších letech výrazně zpomalí a přibývají i nová omezení pro výpočet i nárok na odchod do důchodu.
Hlavní tah reformy spočívá v postupném posouvání hranice odchodu do důchodu. Lidé narození po roce 1965 musí počítat s tím, že si na penzi počkají déle. Například ten, kdo se narodil v roce 1971, odejde až v 65 letech a šesti měsících; generace narozená po roce 1989 se bude s prací loučit až v 67 letech. Tento nový režim se naplno projeví někdy kolem roku 2056.
Penze v současnosti průměrně činí asi 20 700 korun, ale podle vládních odhadů by měla do roku 2034 vzrůst až na 30 700 korun. Jenže mezi lety 2026 a 2036 už růst nebude tak štědrý, jak byli mnozí zvyklí v posledních letech.
Výpočet důchodu čeká menší revoluce. Do roku 2035 se sníží podíl výdělků, z nichž se penze počítá: místo dosavadních 100 % bude bráno jen 90 %. A servisní koeficient, tedy kolik procent za odpracovaný rok činí důchod, klesne z 1,5 % na 1,45 %. To znamená, že lidé s vyššími příjmy pocítí změnu nejvíce – méně z nadstandardních mezd půjde přímo do výsledné penze.
Zároveň pro nejchudší se posiluje jistota minimální penze. Nově bude minimální důchod tvořit 20 % průměrné mzdy. Pro někoho to znamená lepší ochranu před chudobou ve stáří, pro jiné naopak další utahování v systému solidarity mezi generacemi.
Vláda se postavila i ke kontroverznímu tématu předčasných důchodů. Do budoucna do nich vklouzne podstatně méně lidí. Výjimku tvoří asi 12 000 zaměstnanců v těžkých profesích, například horníci, hutníci nebo lidé z dalších fyzicky náročných oborů. Firmy s takovými pracovníky budou muset platit výrazně vyšší odvody, což může časem změnit i pracovní trh.
Část politiků a úřadů nyní zvažuje, zda vůbec reforma odstartuje od ledna, nebo až od července 2026. Důvod je jednoduchý – firmy budou potřebovat čas na úpravu mzdových a personálních systémů.
Celá změna je pro řadu Čechů studenou sprchou. Čekali přímou cestu k vyšším důchodům, místo toho přicházejí sice některá vylepšení, ale i tvrdší pravidla a delší doba na zasloužený odpočinek. Reforma má ambici zajistit udržitelnost důchodového systému i pro příští generace, ale současné i budoucí seniory čekají ve srovnání s dneškem těžší podmínky. Pro mnoho žen i mužů je teď otázkou – zda je důchodová reforma skutečně vstřícnější, nebo naopak přísnější.