Evropa si ani nestačila vydechnout z rekordního tepla loňského léta, a už na ni míří další vlna veder. Tepelná kupole, která se nad kontinentem formuje ze saharského vzduchu, přinese do západní, jižní i střední Evropy teploty, které překonají historické průměry o desítky stupňů. A tentokrát nejde jen o nepříjemné pocení.
Podle aktuálních meteorologických modelů zasáhne nová vlna veder nejen Francii nebo Španělsko, ale dorazí i k nám. V České republice se očekávají tropické dny s teplotami blížícími se hranici 39 °C, zatímco v Portugalsku a jižním Španělsku mohou teploměry vyšplhat až na 43 °C. Proč je to důležité? Protože Světová zdravotnická organizace (WHO) už nyní mluví o „smrtících týdnech“ a upozorňuje, že většina evropských zemí nemá připravený plán, jak se s takovými extrémy vypořádat.
Klimatická realita roku 2026: Rekord za rekordem
Zapomeňte na staré dobré časy, kdy bylo léto „jen“ teplé. Rok 2026 píše historii, bohužel tu temnější stránku. Podle dat shrnutých na stránce „Vlny veder v Evropě (2026)“ české verze Wikipedie bylo právě letošní léto druhé nejteplejší v novodobé historii Česka. Porazit ho dokázalo pouze léto z roku 2019. To není statistická chyba, je to trend.
Dagmar Honsová, meteoroložka pro server TN Nova, vysvětluje mechanismus jednoduše: „Tam se opět bude dostávat saharský vzduch. V Evropě západní a jihozápadní budou teploty srovnatelné s teplotami na přelomu června a července.“ Překlad? Horko, které jsme letos už zažili, se vrátí s ještě větší silou. Modely ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) ukazují, že vrchol této nové vlny nastane mezi 20. a 25. červencem, ale dopady budou cítit ještě dlouho poté.
Lesní požáry a lidské tragédie
Extrémní horko má své daňové účty. A ty jsou vysoké – doslova v životách lidí. Údaje zveřejněné v srpnu 2026 odhalily děsivou skutečnost: vlna veder na přelomu června a července mohla v České republice způsobit až několik set úmrtí. Nejde jen o seniory; horko zatěžuje kardiovaskulární systém každého, kdo se pohybuje venku.
Na jihu Evropy situace eskaluje do katastrofických rozměrů. Na konci června zasáhla Evropu vlna extrémního vedra, kterou média označila za „nejhorší, jaká byla kdy na kontinentu zaznamenána“. Výsledkem byly obrovské lesní požáry. Server iROZHLAS.cz přinesl mapu, která ukazuje, kde všude hořelo. Zajímavostí je, že obří požáry se Česku na rozdíl od Francie vyhnuly. Ve Francii dokonce délka vlny vedra, která začala koncem července, dorovnala historický rekord z roku 1983. Zní to neuvěřitelně, ale pravda je často bizarnější než fikce.
- Teplotní rekordy: Předpovědi pro Portugalsko a Španělsko sahají až k 43–45 °C.
- Noční tropická noc: V Madridu teploty neklesnou pod 25 °C, což znemožňuje regeneraci organismu.
- Požární riziko: Suchost půdy v jižní Evropě vytváří ideální podmínky pro rychlé šíření plamenů.
Varování expertů: Čas na reakci se krátí
Klimatoložka Erika Coppola z institutu Abdus Salam International Centre pro stanici Sky News uvedla, že současná krátká pauza ve spalujícím počasí může skončit už tento týden. „Naštěstí to vypadá, že to bude krátké a zastaví se ve čtvrtek nebo maximálně v pátek. Ale zdá se, že se příští týden, kolem úterý, zase něco stane,“ řekla. Její slova potvrzují, že nemáme co do činění s izolovaným výkyvem, ale s sérií událostí, které si navazují jako domino.
Němečtí meteorologové citovaní CNN Prima News dodávají, že „španělské horko“ se od neděle začne šířit do střední Evropy. To znamená, že pokud žijete v Praze, Brně nebo Ostravě, připravte se na návrat tropického počasí během poloviny příštího týdne. Města se už začínají připravovat – zavírají parky, rozšiřují chladicí centra a varují seniory před vycházením v poledních hodinách.
Co nás čeká dál?
Širší kontext je znepokojivý. Evropský parlament opakovaně zdůrazňuje potřebu posílení reakce EU na klimatické změny. Zatímco politici debatují, ledovce tají a půda praská. V roce 2023 sužovala Evropu vlna Kerberos, která tehdy přinesla teploty ke čtyřicítce. Dnes se tyhle hodnoty stávají běžným průměrem pro červenec a srpen.
Prognózy pro první srpnový týden naznačují, že horké počasí může v některých regionech přetrvat déle, než jsme zvyklí. Numerické modely nejsou optimistické. Pokud se neprojeví nějaká silná fronta z Atlantiku, budeme mít před sebou týdny, které testují odolnost našich měst, infrastruktury i lidského těla. Je čas naučit se žít s tím, že „normál“ už neexistuje.
Frequently Asked Questions
Jaká je hlavní příčina aktuální vlny veder v Evropě?
Hlavním viníkem je tzv. tepelná kupole, tedy oblast vysokého tlaku vzduchu, která funguje jako poklice a zadržuje horký vzduch u povrchu. Tento vzduch pochází přímo ze Sahary a díky specifickému proudění atmosféry se dostává hluboko do střední a severní Evropy, kde způsobuje extrémní nárůst teplot.
Proč WHO varuje před „smrtícími týdny“?
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že kombinace extrémních denních teplot a tropických nocí (kdy teplota neklesne pod 20 °C) nedává tělu šanci na regeneraci. To zvyšuje riziko srdečních selhání, dehydratace a úpalů, zejména u zranitelných skupin populace. Varování také reflektuje fakt, že mnohé evropské země stále nemají efektivní systémy ochrany obyvatelstva při takových extrémech.
Byly v České republice kvůli horku zaznamenány lesní požáry?
Ačkoli bylo v ČR velmi sucho a horko, obří požáry srovnatelné s těmi ve Francii nebo Španělsku se Česku zatím vyhnuly. Nicméně místní požáry travin a menších porostů se vyskytly. Data zveřejněná v srpnu 2026 nicméně uvádějí, že samotné horko mohlo v Česku způsobit až několik set úmrtí, což je závažnější dopad než lokální požáry.
Kdy přesně má dorazit další vlna veder do střední Evropy?
Podle modelu ECMWF by měly nejvyšší teploty v postižených regionech Evropy nastat mezi 20. a 25. červencem. Do střední Evropy, včetně Česka, pak má horko dorazit v polovině následujícího týdne, přičemž některé předpovědi naznačují, že tropické počasí může přetrvat až do začátku srpna.
Jak se mají lidé chránit před extrémními teplotami?
Experti doporučují vyhýbat se slunci v době mezi 11. a 16. hodinou, pravidelně doplňovat tekutiny (i když nechcete pít), nosit lehké oblečení světlých barev a hledat klimatizované prostory. Kriticky důležité je dbát na seniory a malé děti, kteří jsou vůči přehřátí organismu nejcitlivější. Pokud možno, přesuňte fyzickou aktivitu na ranní nebo večerní hodiny.
