Ve čtvrtek 9. července 2026 se ve zprávách objevila informace, která by mohla vystražit celou zemi: údajné silné zemětřesení o magnitudu 5,5 přímo ve středních Čechách. Zpráva přišla od renomovaného německého centra GFZ Helmholtz Centre for Geosciences v Postupimi. Otřesy měly být tak silné, že by je pocítili lidé nejen v Plzni nebo Písku, ale i v Praze. Jenže tady nastává ten podivný obrat. Nic se nestalo. Žádné sklenice nezaškubaly, žádné stropní lišty nespadly. Bylo to „nejsilnější zemětřesení, které se nikdy nestalo“.
Zde je věc, kterou je třeba si uvědomit hned na začátku: šlo o chybu stroje, nikoliv přírody. Automatický systém GEOFON, který monitoruje evropské seismické stanice, chybně interpretoval běžný průmyslový odpal jako katastrofickou tektonickou událost. Česká vědecká komunita reagovala okamžitě a s chladnou hlavou vysvětlila, co se skutečně dělo.
Když algoritmus selže: Příběh falešného poplachu
Vše začalo přesně ve 18:00 středoevropského letního času (16:00 UTC). Senzory zaregistrovaly vibrace a automatický software, který nemá koncept kontextu ani lidského úsudku, přiřadil tomuto signálu hodnotu 5,5 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo lokalizováno u obce Strašice na Rokycansku. Zpravodajské agentury, včetně České tiskové kanceláře (ČTK), tuto informaci rozeslaly dále, což vedlo k rychlému šíření paniky na sociálních sítích a v newsfeedech.
Proč byla tato hodnota tak absurdní? Pro srovnání, nejsilnější zemětřesení v novodobé historii České republiky mělo magnitudu 4,6 a zasáhlo Chebsko v roce 1985. Hodnota 5,5 by znamenala zcela jinou kategorii rizika, jakou naše země zažívá jen jednou za staletí, pokud vůbec kdy v posledních tisíciletích.
Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, to pro televizi ČT24 řekl jasně: „Takové zemětřesení je v Evropě naprosto nevídané, naše území něco takového nezažilo někdy od začátku čtvrtohor.“ Jeho slova nejsou jen odborným komentářem, ale varováním před slepou důvěrou v automatizované systémy bez lidské kontroly.
Pravda leží u Berouna: Odpal v lomu
Tak co vlastně způsobilo ty otřesy? Po podrobném rozboru dat českými seismology vyšlo najevo, že zdroj signálu nebyl hluboko pod zemí, ale na povrchu. Konkrétně šlo o běžný průmyslový odpal dynamitu ve velkolomu Čertovy schody poblíž města Beroun ve Středočeském kraji.
„Bylo by to zemětřesení, jaké Česká republika v novodobé historii ještě nezažila... Nic takového se ale nestalo,“ uvedl pro server Novinky.cz pracovník ústavu Jakub Klicpera. Na nejcitlivější seismické stanici KHC v Kašperských Horách nebyl žádný přírodní otřes vidět. To, co tam bylo, byl krátký, ostrý impuls typický pro explozi, nikoliv pro dlouhotrvající vlnění tektonického původu.
Německé centrum GFZ po zásahu odborníků ručně opravilo data. Magnitudo bylo sníženo z astronomických 5,5 na realistických 1,5 až 1,8 a jev byl překlasyfikován jako technický otřes. I Evropsko-středozemní seismologické centrum (EMSC) následovalo tento krok. Je to dobrý příklad toho, jak důležité je ověřování. Algoritmus viděl energii, člověk viděl kontext.
Historie se opakuje, ale tentokrát jinak
Je třeba si připomenout, že Česká republika není seismicky klidná oblast úplně. Historie zná silnější otřesy. V prosinci 1985 postihlo Chebsko zemětřesení síly 4,6 stupně, které způsobilo škody na budovách a bylo široce cítit. Studijní materiály Správy úložišť radioaktivních odpadů však potvrzují, že od roku 1900 zde nenastal tektonický otřes silnější než 5,1. Událost z 9. července 2026 tedy zůstává unikátem – nejvýraznější seismickou událostí dne, která neměla žádný fyzický dopad na obyvatelstvo.
Zahraniční média, jako polský deník Rzeczpospolita, situaci označili za „fałszywy alarm sejsmiczny“ (falešný seismický poplach). Ukazuje to na propojenost moderního světa, kde chyba v jednom softwarovém systému v Německu může do minut vytvořit mediální bouři v Česku.
Co nás čeká dál?
Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky budou pravděpodobně spolupracovat s operátory lomů na lepší identifikaci těchto signálů v budoucnu. Cílem je minimalizovat podobné nedorozumění, která mohou zatěžovat záchranné složky a vyvolávat zbytečný stres veřejnosti. Zatímco my jsme dnes mohli pouze pokrčit rameny nad tímto „nulovým“ zemětřesením, v éře rychlých informací je každá nepotvrzená zpráva potenciálním zdrojem chaosu.
Nejčastější dotazy
Proč bylo hlášeno zemětřesení o síle 5,5?
Šlo o chybu automatického vyhodnocovacího systému centra GEOFON v rámci německého GFZ. Software chybně interpretoval slabý technický otřes z průmyslového odpalu jako silné tektonické zemětřesení. Bez lidské kontroly přiřadil signálu nepřiměřeně vysokou magnitudu.
Kdo zjistil, že jde o chybu?
Chybu rychle identifikovali čeští seismologové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Porovnáním záznamů z citlivých stanic, například v Kašperských Horách, dokázali, že k žádnému přírodnímu zemětřesení nedošlo a zdroj signálu byl lokální exploze u Berouna.
Jak silné bylo skutečné zemětřesení?
Ve skutečnosti k žádnému přírodnímu zemětřesení nedošlo. Zaznamenaný jev byl technického původu s ekvivalentní magnitudou kolem 1,5 až 1,8. Tento otřes nebyl obyvateli vnímán a neměl žádný destruktivní charakter, na rozdíl od původně hlášených 5,5 stupně.
Kde došlo k výbuchu, který způsobil zmatek?
Zdrojem vibrací byl běžný průmyslový odpal ve velkolomu Čertovy schody poblíž města Beroun ve Středočeském kraji. Tento lokální výbuch generoval signál, který se dostal do sítě evropských senzorů a byl chybně zmapován jako epicentrum u Strašic.
Jaké bylo nejsilnější zemětřesení v historii ČR?
Nejsilnějším doloženým zemětřesením v novodobé historii České republiky je otřes o magnitudě 4,6, který zasáhl oblast Nového Kostela na Chebsku 21. prosince 1985. Jakékoli zemětřesení silnější než 5,1 stupňů by bylo v naší zemi extrémně vzácným jevem.
