února, 9 2025
Energetická krize v Kaliningradu
Kaliningrad, ruská exkláva sevřená mezi Litvou a Polskem, se nachází v těžké energetické situaci. Poté, co Litva oznámila zastavení tranzitu zemního plynu přes Baltsko-polský plynovod, ocitla se tato oblast v hlubší závislosti na dovozu. Pro Rusko to není snadné udržet dodávky uprostřed stále tvrdších západních sankcí.
Ruské vedení reagovalo rychlým zprovozněním dvou nově instalovaných turbín v tepelné elektrárně Kaliningradskaya. S těmito novými jednotkami by měla místní energetická produkce vzrůst z 220 MW na 400 MW do roku 2025.
Analytici však upozorňují na možné technické problémy. Tyto turbíny pocházejí původně od tureckých dodavatelů, kteří nyní musí dodržovat unijní sankce, což komplikuje jejich dodávky a servisy. Mezitím ruská vláda pod vedením místopředsedy vlády Maxima Rešetnikova slíbila mimořádné financování pro modernizaci kaliningradské energetické infrastruktury.
Modernizace energetické infrastruktury
Součástí těchto plánů je výstavba terminálu na zkapalněný zemní plyn a podmořské napájecí kabely, které by spojily region s pevninskou částí Ruska. I přes tyto snahy zůstává riziko výpadků elektrické energie během zimních měsíců vysoké, zejména pokud Litva rozšíří své restrikce na uhlí a elektřinu.
Situace v Kaliningradu zůstává nadále napjatá a vyžaduje rychlá, ale zároveň strategicky promyšlená řešení, která by mohla pomoci regionu snížit jeho závislost na externích energetických zdrojích a posílit jeho vnitřní schopnost produkce.
