Americký Institut pro studium války (ISW) nedávno zveřejnil strategické mapy, které naznačují možnost, že by Rusko mohlo v budoucnu zaútočit na Severoatlantickou alianci (NATO). Jedná se o závažné zjištění, které vyvolává vážné obavy v celé Evropě i mezi členy aliance. Přestože Rusko zůstává zaměřeno na současný konflikt na Ukrajině, ISW varuje, že pokud by Moskva v této válce uspěla, mohla by se v budoucnu pokusit o expanzi i na území NATO.
Ukrajina se stala klíčovým faktorem v otázce stability východní Evropy. Pokud by Ukrajina dokázala udržet ruský postup na svém území nebo dokonce zvítězit, mohla by být schopna výrazně narušit schopnosti ruské armády vést další ofenzivy. To by mohlo znamenat, že ruské plány na invazi do zemí NATO by se nemusely uskutečnit, nebo by alespoň byly podstatně ztíženy.
Podle generálního inspektora německé armády, Carstena Breuera, by Rusko mohlo být během pěti až osmi let připraveno k možnému útoku na NATO. Breuer upozorňuje, že schopnost útoku neznamená, že se útok skutečně stane. Zároveň je důležité si uvědomit, že Rusko aktivně popírá jakékoliv plány na invazi.
ISW ve své zprávě naznačuje, že Moskva by mohla využít nově zřízené vojenské oblasti Leningradu a Moskvy k rychlé mobilizaci svých sil. Tento přístup by mohl umožnit ruským ozbrojeným silám přejít do ofenzivy mnohem rychleji než silám z jiných částí země, jako je Kavkaz, Střední Asie nebo Dálný východ.
Při eventuálním útoku by Rusko nejspíše doufalo ve velmi rychlou ofenzivu, která by zaskočila hlavní spojence v NATO jako jsou Spojené státy, Francie, Německo a Velká Británie. Nicméně je důležité, aby NATO zůstalo pohotově a bylo schopné odpovědět na jakoukoliv agresi včas a efektivně.
Současný konflikt na Ukrajině vyostřil vztahy mezi Moskvou a Západem na úroveň, kterou jsme neviděli po celá desetiletí. Napětí mezi Ruskem a NATO je na vzestupu, s obviněními a popíráním z obou stran. Přesto ruský prezident Vladimir Putin nedávno odmítl jakékoliv varování ohledně útoku na baltské státy, Polsko nebo Českou republiku jako absolutní nesmysl.
Mezi 32 členy NATO je šest zemí, které sdílí hranice s Ruskem. Rostoucí napětí a vojenské manévry v těchto oblastech jsou odrazem stále složitější geopolitické dynamiky. Rusko již nyní kontroluje skoro pětinu ukrajinského území, včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014.
Ruský prezident Vladimir Putin na konci minulého roku nařídil rozšíření ruské armády o dalších 170 000 vojáků, což by mělo zvýšit celkový počet kádrových sil na 1,3 milionu. Obdobně Rusko posiluje svou válečnou produkci, vytvářející další výzbroj a zásoby pro případné dlouhodobé konflikty, což podtrhuje jejich ambice a připravenost k dalším akcím na mezinárodní scéně.
Konflikt na Ukrajině byl často přirovnáván k určité formě zákopové války, podobné těm, které si mnoho národů pamatuje z dob první světové války, ale s významným příspěvkem moderních technologií, především dronů. To znamená, že vojenské strategie se mění a přizpůsobují novým technologiím a výzvám.