Putin chce nárazníkovou zónu: Ochrana nebo další tlak na Ukrajinu?

Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny veřejně oznámil, že Rusko plánuje vytvořit takzvanou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél ukrajinské hranice. Podle Kremlu jde hlavně o reakci na častější ukrajinské útoky na ruské území, které v poslední době zesílily. Ve stejném týdnu přitom Rusko podniklo masivní letecký útok na cíle v hlubokém vnitrozemí Ukrajiny a napětí na frontě v oblasti Záporoží zůstává vysoké, i když zde nedošlo k výrazným posunům v bojových liniích.

Putin ve svém projevu opět opakoval, že hlavním požadavkem Moskvy je neutrální status Ukrajiny a změna tamního vedení. Právě změna režimu bývá jedním z nejspornějších ruských požadavků, které generují největší odpor nejen v Kyjevě, ale i v západních metropolích. Putin navíc zopakoval, že Rusko trvá na „zajištění bezpečnosti jižních hranic“ a na udržení současných pozic ve zmíněné Záporožské oblasti.

Záhadná diplomatická jednání a zásah Donalda Trumpa

Vše se odehrává ve chvíli, kdy se otevřely nečekané diplomatické kanály. Klíčová byla telefonická debata 19. května, kdy si Putin s Donaldem Trumpem, bývalým americkým prezidentem, vyměnili názory na to, jak konflikt zastavit. Trump deklaroval, že obě strany dospěly ke shodě na okamžitém zahájení přímých jednání o příměří, a dokonce navrhl Vatikán jako možného hostitele rozhovorů.

Kreml následně avizoval, že Rusko připravuje memorandum s konkrétními podmínkami mírové smlouvy. To má zahrnovat ukrajinskou politickou restrukturalizaci nebo „bezpečnostní garance“ – další neurčitý bod, který v minulosti už několikrát vyvolal ostrou kritiku Kyjeva i Západu. Ruská strana současně zpochybnila legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a nadále na jednáních trvá na nových prezidentských volbách na Ukrajině jako podmínce příměří. Tyto požadavky jsou pro Kyjev prakticky nepřijatelné a většina ukrajinského establishmentu je považuje za otevřenou snahu svrhnout volené vedení státu.

Z diplomatického hlediska bylo zajímavé, že současně s těmito událostmi ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov potvrdil diskuzi o možné výměně vězňů mezi Moskvou a Washingtonem v poměru devět za devět. Tahle výměna by mohla přispět k drobnému uvolnění napětí, ale zásadní průlom ke konci války zatím nenastává.

Donald Trump sice optimisticky mluví o možné obnově hospodářské spolupráce mezi USA a Ruskem, pokud dojde k mírové dohodě. Ale realita je mnohem složitější. Z Evropy mezitím přicházejí spíše zdrženlivé až nedůvěřivé hlasy vůči ruským návrhům. Někteří západní diplomaté, kteří mají možnost diskutovat s Trumpem v soukromí, přiznávají, že i on osobně má o skutečných úmyslech Moskvy své pochybnosti.

Celá situace tak dál připomíná složitou šachovou partii. Nárazníková zóna, kterou Rusko navrhuje, zatím zůstává spíše na papíře, stejně jako možnosti skutečných jednání o příměří. Vše se nyní odehrává nejen na bojišti, ale také v zákulisí vrcholné diplomacie, kde je prostor pro neočekávané kroky i nové napětí.