září, 4 2024

NATO a ruské přípravy na možný konflikt

Ruský ministr obrany Andrej Belousov oznámil, že Rusko musí být připraveno na možný vojenský konflikt s NATO v příštím desetiletí. Toto prohlášení odráží změny v doktrínách NATO a rozhodnutí z červencového summitu 2024, kde NATO oznámilo zvýšené obranné systémy pro Ukrajinu, schválilo financování ve výši 43 miliard dolarů a nové bezpečnostní dohody. Tato rozhodnutí podle Ruska přispěla k růstu napětí mezi Moskvou a NATO.

Prezident Vladimir Putin obvinil NATO z rozšiřování vojenské přítomnosti poblíž ruských hranic, což označil za důvod pro zvažování jaderné eskalace. Putin pohrozil, že pokud USA rozmisťí rakety s dosahem až 5,500 km, Rusko zruší omezení svých vlastních zbraní. Moskva odstoupila od několika smluv o jaderných zbraních a rozmístila raketu Oreshnik na Ukrajině.

Hybridní války a mezinárodní spolupráce

Rusko nejenže posiluje svou konvenční vojenskou moc, ale také vede 'stínovou válku' prostřednictvím hybridních operací. Tyto operace zahrnují kybernetické útoky, sabotáže a zasahování do voleb, cílené na kritickou infrastrukturu a destabilizaci demokratické vlády. Navíc si Rusko získává podporu autoritářských režimů, jako jsou Írán, Čína a Severní Korea.

Nato svolává své členy k navýšení obranného rozpočtu na 3 % HDP, aby čelili hrozbám, které Rusko představuje. Strategičtí analytici varují, že ruské akce na Ukrajině jsou projevem širších imperiálních ambicí, které se shodují s Putinovým dlouhodobým cílem - bránit demokratické expanzi v post-sovětských zemích. Přestože Putin veřejně kritizuje NATO, jeho skutečným cílem může být zabránit šíření demokracie v regionu.

NATO čelí výzvám nejen ve schopnosti rychlé mobilizace, ale i v obraně zranitelných zemí, jako jsou pobaltské státy. Putinova rétorika, která představuje NATO jako existenční hrozbu, naznačuje strategickou snahu o upevnění vlivu v těchto oblastech. Tento dynamický konflikt mezi Ruskem a Západem tedy představuje výraznou výzvu pro udržení stability v regionu.