Zapomeňte na klidné velikonoční pondělí. 21. dubna 2025 dorazila do části Jižních Čech a jihozápadní Moravy série silných bouřek, které zaskočily nejen meteorology, ale především obyvatele. Už v ranních hodinách Český hydrometeorologický ústav rozesílal výstrahy. Nad hlavami se měla formovat nejen běžná bouřková mračna, ale i supercely – bouře s extrémně silným jádrem a potenciálem způsobit skutečné škody.
V centru dění byly regiony Vysočina a jihozápadní části Moravy. Tam meteorologové zaznamenali nejsilnější nárazy větru, které na některých místech přesáhly rychlost 130 km/h. Takové podmínky nejsou běžné ani pro klasické letní bouřky. K tomu se přidaly přívalové deště, lokálně padaly kroupy a ve vzduchu visela hrozba izolovaných tornád.
Obyvatelé Dostali jasné doporučení: sledovat vývoj předpovědi, byť každá hodina mohla přinést něco jiného. Bouřky nebyly plošné, ale udeřily nečekaně a místy tvrdě – někde se lidé během chvilky ocitli bez proudu, jinde prudký poryv větru lámal stromy přímo u silnic. Život se na pár desítek minut zastavil i ve větších městech jako Tábor nebo Jihlava, kde dočasně vypadla i MHD.
Nebyla to ale jen Velikonoční pondělí, co stálo za nervozitu meteorologů. Už víkend přinesl výstrahy pro oblasti Beskyd kvůli silnému větru a bouřkám. Do toho se přidal fenomén posledních let – saharský prach, který zasáhl většinu východní Evropy, včetně Moravy. Kombinace jemného prachu ve vzduchu a vlhkosti z bouřek vytvořila zvláštní zákal. Mnozí řidiči ráno nevěřili vlastním očím, když na autech našli žlutohnědý nános a výhled ven byl mlhavý jako uprostřed smogové zimy.
Výpadky proudu a polámané elektrické vedení postihly hlavně menší obce a příměstské části, kde je infrastruktura často zranitelnější. Až stovky domácností byly několik hodin bez elektřiny. Silničáři zápasili s popadanými větvemi, které blokovaly krajské silnice. Několik rychlíků i regionálních spojů muselo být kvůli stromům přes koleje odkloněno. Hasiči v kraji Vysočina a v jižních Čechách zasahovali u desítek případů, často bourali větve nebo zajišťovali poškozené střechy.
Meteorologové přitom zdůrazňovali, že pravděpodobnost supercely, tedy extrémně silné bouřkové buňky, není standardní ani v tuzemském klimatu. Pokud supercela vznikne, může způsobit nejen výrazné kroupy, ale i nebezpečná tornáda – ačkoliv ty jsou v českých podmínkách stále spíše raritou. Přesto varování nebylo zbytečné: krátce po třetí hodině odpolední byl oznámen výskyt podezřelé rotace oblačnosti u Dačic na jihu Moravy, i když k potvrzenému tornádu nakonec nedošlo.
Jižní Čechy a jihozápadní Morava tentokrát ukázaly, že ani střední Evropa už nemůže poctivě spoléhat jen na „klasické“ bouřky a letní přeháňky. Měnící se klima a dynamika počasí přinášejí nové extrémy – a každý takový den prověřuje připravenost nejen meteorologů, ale hlavně běžných lidí v regionech.