Když Boris Šťastný, ministr pro sport, zdraví a prevenci za hnutí Motoristé, odevzdal své letosní majetkové přiznání, čísla v něm vyvolala otazník. Přiznal příjem přes devět milionů korun od společnosti, kterou řídí jeho vlastní rodina. Jde o firmu Medical Investments, která zastřešuje rozsáhlý zdravotnický byznys ministra.

Zveřejněné údaje z 1. července 2026 ukazují konkrétní částku 9 625 000 korun, kterou Šťastný inkasoval přímo z této společnosti. K tomu se přidalo dalších 93 000 korun na základě dohody o provedení práce. Tyto peníze tvoří významný vedlejší příjem k jeho ministerskému platu a byly oficiálně uvedeny v dokumentu, který politici musí každoročně podávat do konce června. Otázka zní: Jak transparentní je toto propojení veřejné moci a soukromého podnikání?

Rodinná firma ve stínu ministerstva

Struktura vlastnictví je poměrně jasná, ale zároveň provokativní. Boris Šťastný je jediným akcionářem společnosti Medical Investments již od 1. ledna 2019. To znamená, že stoprocentní podíl drží on, i když se snažil oddělit svou politickou roli od provozního řízení. V reakci na zákon o střetu zájmů opustil vedení firmy v říjnu (rok není specifikován, ale kontext naznačuje nedávnou minulost před rokem 2026).

Na jeho místo v řídících pozicích nastoupili členové jeho nejbližšího okolí. Společnost nyní vede jeho manželka Barbora Šťastná a jejich synové – Zoran Šťastný a Boris Šťastný mladší. Tento manévr měl technicky řešit problém přímého výkonu manažerské funkce politikem, který má z firmy významné příjmy. Nicméně finanční tok zůstává stejný: peníze z rodinného byznysu putují na účet ministra.

Zajímavé je další propojení. Barbora Šťastná, která se aktivně podílí na řízení Medical Investments, současně pracuje jako mluvčí ministra kultury Oty Klempíře. Tím vzniká triangulace mezi soukromým zdravotnickým sektorem, Ministerstvem pro sport, zdraví a prevenci a Ministerstvem kultury. Je to síť vztahů, která vyžaduje ostrou veřejnou kontrolu.

Co další politici skrývají? Hypotéky, hodinky i zbraně

Není to jen o Šťastném. Majetková přiznání ostatních členů vlády v roce 2026 přinesla jiné typy překvapení. Zatímco někteří se zaměřili na investice, jiní museli přiznat závažnější závazky nebo specifické nákupy. Ve formulářích se objevily hypoteční úvěry, které jsou sice běžné, ale v kombinaci s jinými položkami vytvářejí obraz životního stylu vrcholných politiků.

Mediálně nejvíce rezonovaly informace o nákupech luxusních hodinek a zbraní. Konkrétní jména ani přesné částky u těchto položek nebyly v úvodních shrnutích detailně rozvedeny, ale samotný fakt jejich existence v registru je signální. Ukazuje to, že majetková přiznání nejsou jen suchým soupisem nemovitostí, ale odrážejí i osobní preference a bezpečnostní potřeby funkcionářů.

V souvislosti se zbraněmi stojí za zmínku širší kontext. Ministerstvo obrany České republiky oznámilo, že od ledna 2026 bude vydávat speciální osvědčení pro dovozce zbrojního materiálu. Tento „glejt“ umožňuje osvobození od DPH při nákupech financovaných z unijních fondů. Ačkoli jde o institucionální nákup, mediální rezonance kolem soukromých nákupů zbraní politiky zesiluje diskuzi o transparentnosti.

Sankce a historie nedodržování pravidel

Povinnost podat správné majetkové přiznání není jen formalita. Zákon o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům, včetně členů vlády, poslanců a senátorů, povinnost hlásit svůj majetek do Centrálního registru oznámení spravovaného Ministerstvem spravedlnosti. Za porušení této povinnosti, nebo za uvedení nepřesných údajů, hrozí pokuta od 1 000 Kč až po 50 000 Kč.

Historie však ukazuje, že dodržování pravidel bývá kolísavé. Již v roce 2022 bylo zjištěno, že přibližně dvacítka poslanců a senátorů nestihla podat přiznání včas, tedy do 30. června. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva ke splnění povinnosti nedošlo u dvou desítek funkcionářů. Situace připomíná rok 2021, kdy kvůli legislativním mezerám nebyla některá přiznání vůbec dostupná veřejnosti.

Pro srovnání: V roce 2015 patřil mezi největší vedlejší příjmy ten senátora Jiřího Hlavatého (ANO), který přiznal 11 milionů korun z podnikání. Senátorka Eva Syková (ČSSD) měla tehdy příjmy přes 2,5 milionu korun z akademické činnosti. Případ Borise Šťastného s téměř 9,7 miliony korun se tak řadí mezi ty nejvýraznější případy posledních let.

Transparentnost jako dlouhodobý boj

Vláda v minulosti schválila novelu zákona, která měla zavést povinnost podávat přiznání již při nástupu do funkce. Cílem bylo uzavřít mezery, kdy politici mohli během volební kampaně akumulovat majetek, který by následně nebyl dostatečně viditelný. I když právní rámec postupně dozrál, praktická aplikace stále naráží na lidský faktor a složitost vlastnických struktur.

Formuláře s majetkovými přiznáními jsou veřejně dostupné až po kontrole. To znamená, že data z roku 2026 projdou administrativním filtrem Ministerstva spravedlnosti, než se stanou plně přístupná občanským iniciativám a médiím. Do té doby platí princip důvěry, ale také nutnost kritického pohledu na zveřejněná čísla.