Česká pohádka: Proč je máme tolik rádi?

Českou pohádku všichni poznáme – ať už jde o Křemílka a Vochomůrku, Popelku, nebo Honzu, který šel do světa. Tyto příběhy nejsou jen pěkná pohádka na dobrou noc. Jsou to poklady, které nás učí odvaze, chytrosti i humoru. Proč ale pořád saháme právě po českých pohádkách? Jasná odpověď – v jejich jednoduchosti je síla a hodně z nich má pořád co říct i dnešním dětem.

Některé motivy v českých pohádkách nás provází od dětství. Chudí, ale chytří hrdinové nachytají pány i čerty, někdo dokáže překonat svůj strach, jiný vyhraje díky chytrému triku. Hodně rodičů vypráví pohádky svým dětem, protože jsou srozumitelné a mají jasná pravidla. Zlo je vždycky potrestáno a dobro nakonec vítězí. To se neomrzí ani po sto let.

České pohádky také často propojují svět lidí s magií a přírodou. Kdo by neznal vodníka z rybníka, divoženky v lese nebo mluvící zvířata? Každý region má třeba svoji vlastní verzi o princi Bajajovi nebo o perníkové chaloupce. Pohádky odráží kus české krajiny i humoru, a proto si je tolik oblibujeme.

Největší boom českých pohádek přišel s filmem a televizí. Od Pyšné princezny až po Tři oříšky pro Popelku – české pohádky mají velkou tradici na obrazovkách. Vánoce bez pohádek? Pro většinu Čechů nemyslitelné. Herecké obsazení, písničky a vtipné hlášky často citujeme ještě roky.

Dnes existuje i spousta moderních pohádek, které se inspirují klasikou, ale řeší i nové problémy. Některé dávají prostor holkám v hlavních rolích, jiné zas ukazují svět jinýma očima. Ať už v knihovně, na Netflixu nebo v rádiu – česká pohádka si pořád najde cestu ke svému publiku.

Chcete začít s vyprávěním pohádek svým dětem? Nemusíte být profík. Vyberte oblíbený příběh, nebo klidně vymyslete vlastní, zajímavější verzi. Děti ocení, když vystupují v hlavní roli nebo když pohádka končí nečekanou pointou. Pohádkové knihy a audioknihy najdete v každé knihovně a televizní stanice je dávají každou sezonu, takže inspirace nikdy nechybí.

České pohádky prostě patří do našich dnů i vzpomínek. Stojí za to je předávat dál – i dnes, i zítra.