Když se řekne práva dětí, většina lidí si představí hlavně ochranu. Jenže nejde jen o to, aby dětem nikdo neubližoval. Práva dětí znamenají i to, že děti mají nárok říct svůj názor, mít vlastní soukromí nebo třeba rozhodovat o tom, jak tráví volný čas. Ani rodiče, učitelé nebo stát by neměli děti přehlížet a jejich hlas by měl mít opravdový význam.
Za posledních třicet let se v Česku ohled na práva dětí neuvěřitelně posunul. Kdysi bylo běžné, že děti mlčely a dospělí rozhodovali o všem. Dnes už ve školách učitelé řeší, co děti potřebují, ptají se na jejich pocity, a dokonce se čím dál častěji zapojují i dětské parlamenty. Doma také rodiče víc mluví se svými dětmi a někde společně rozhodují třeba o pravidlech nebo domácích pracích. Jasně, není to všude stejné, ale posun je vidět.
Internet a sociální sítě přinesly úplně nové situace. Chránit soukromí dítěte v online světě je opravdová výzva. Fotky na sociálních sítích, kyberšikana nebo to, kdo má přístup k osobním údajům dítěte – tohle řeší spousta rodičů i škol. Děti by měly už od mala vědět, že i na internetu mají právo na bezpečí a že o některých věcech rozhodují jen ony samy. Třeba o tom, co zveřejnit nebo komu důvěřovat.
Práva dětí ale nejsou jen o ochraně před šikanou, zneužíváním nebo o soukromí. Týkají se i základních věcí, které spousta lidí bere jako samozřejmost: každý kluk a holka má právo chodit do školy, dostat zdravotní péči, hrát si a vystupovat podle svých schopností. Pokud má dítě nějaký handicap nebo pochází z chudší rodiny, nemělo by být odstrkováno – naopak je potřeba, aby mělo stejné šance jako ostatní.
Zajímá vás konkrétní příklad z každodenního života? Když se ve škole nebo na kroužku něco stane, děti už dnes ví, kam se mohou obrátit. Fungují dětské linky důvěry, školní psychologové a stále víc lidí si dává pozor na to, aby nebyli k dětem lhostejní. Problémy, o kterých se dřív mlčelo, se dnes řeší mnohem otevřeněji – a to je posun k lepšímu.
Nevíte, jak děti chránit nebo co všechno mezi jejich práva patří? Není ostuda se ptát nebo hledat pomoc. Práva dětí jsou tu nejen pro děti, ale i pro rodiče – aby měli jasno, kde je hranice mezi péčí a zbytečnou kontrolou. Čím víc o tom budeme mluvit, tím lépe pro všechny.
Markéta Gregorová reaguje na návrh senátorky Daniely Kovářové na ustanovení dětského ombudsmana v České republice. Gregorová kritizuje přístup Kovářové jako byrokratický a odtržený od praxe. Zdůrazňuje potřebu zapojení odborníků s reálnou zkušeností s právy dětí do rozhodovacího procesu.
Číst více