Rozpočet – Co právě hýbe penězi státu i domácností

Na každého z nás dopadá to, jak stát hospodaří s penězi. Změní se minimální mzda? Zvyšují se důchody? Jaké novinky teď vláda plánuje a jak ovlivní naše účty? Tady najdeš jasný přehled, co právě hýbe českým rozpočtem a proč by tě to mělo zajímat.

Nový rok se nese ve znamení důležitých změn. V roce 2025 poroste minimální mzda na 20 800 Kč. To není jen číslo – když pracuješ za minimální mzdu, pocítíš rozdíl v peněžence, ale nově získáš i vyšší bonusy a vyšší nárok na důchod. Od roku 2026 pak státní důchod „povyskočí“ a bude pevněji navázaný na průměrnou mzdu. Tohle už není jen pro matadory – změna mění pravidla i pro mladší generace.

Ale nejsou to jen důchody a platy. Reforma rozpočtu obrací naruby i další oblasti. Třeba podmínky pro čerpání sociálních dávek. Některé návrhy vlády vzbuzují vášně – argumentuje se, že systém není dost adresný, že neodlišuje potřebné od těch, kdo jej zneužívají. Vše začíná přesně tím, jak stát zachází s rozpočtem.

Skandály týkající se státního rozpočtu někdy dorazí až do Sněmovny. Bitcoinový skandál ukazuje, že peníze mohou vyvolat i pády ministrů a pokusy o sesazení vlády. Rozpočet už dávno není nudné číslo na papíře – jde o to, co všechno se z tvých daní platí, kdo na ně dosáhne a kdo naopak utře nos.

V diskusi se objevuje také téma přísnějších pravidel pro výpočet důchodu, zvyšování věku pro odchod do penze, nebo spor, komu má stát nejvíce pomáhat. Někteří volají po podpoře rodin, jiní chtějí přísnější kontrolu, aby peníze nekončily "v černých dírách". Hádky nejsou jen o ideologiích – jde o reálné dopady na životy lidí.

Chceš vědět, co se ještě chystá? Všechno k tématu rozpočtu najdeš právě tady. Můžeš rychle zjistit, jaké novinky vláda chystá, jak se mění výpočty nebo proč křičí opozice. Prakticky, jasně, stručně. Nenech si utéct změny, které rozhodují o tvé peněžence.

NATO a obranné výdaje: Stoltenberg oznamuje splnění cíle 2% HDP u 18 členů

NATO a obranné výdaje: Stoltenberg oznamuje splnění cíle 2% HDP u 18 členů

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že v roce 2024 mají 18 z 31 členských zemí aliance splnit cílovou hranici výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Tento závazek byl přijat v roce 2014 s cílem posílit obranné rozpočty na nejméně 2 % HDP do roku 2024. Oznámení zdůrazňuje pokrok, kterého dosáhli členové NATO při posilování obranných výdajů v kontextu geopolitických napětí, především s Ruskem.

Číst více