Ruská vlivová kampaň v Česku: Jak ji poznat a co s ní?

Všimli jste si, že některé zprávy na sociálních sítích nebo v diskuzích působí jednotně, citují neznámé zdroje nebo podsouvají Česku proruský pohled? Právě takhle často funguje ruská vlivová kampaň. Pro Česko to znamená problémy. Rusko tu roky zkouší ovlivnit politiku, nálady veřejnosti a někdy přímo škodit demokratické diskuzi.

Dezinformace nejsou nic nového, ale v posledních letech se zrychlily a zprofesionalizovaly. Stačí malá zpráva s přesně vybraným poselstvím, která se rychle šíří mezi uživateli. Typicky se zaměřují na témata jako válka na Ukrajině, důvěra k vládě nebo migrace. Najdete je nejen na pochybných webech, ale klidně i v komentářích na Facebooku nebo známých diskuzních fórech.

Hodně lidí ani nepozná, že čte obsah, který má původ v Rusku nebo ho někdo za ruské zájmy platí. To je největší síla celé kampaně — vypadá to jako běžná diskuze mezi "občany", ale ve skutečnosti jde často o placené trolly, botské účty nebo weby napojené na propagandisty. Někdy nasdílí vymyšlená tvrzení, jindy překroutí vyjádření politiků nebo odborníků, aby poškodili EU, NATO, vládní politiky nebo Ukrajinu.

Zní to složitě? Ve skutečnosti si ruská propaganda vystačí s pár osvědčenými triky. Stačí zpochybnit autority (například vědce, novináře, vládu), nabídnout „alternativní“ pohled a vsadit na silné emoce – hlavně strach a pocit, že „my jsme oběti“. Právě emoce jsou zbraň číslo jedna. Stačí věta, která naštve, vyděsí nebo rozesmutní, a obsah se začne šířit sám.

Kde v Česku vlivovou kampaň nejvíc najdete? Hodně pracují v době voleb, během krizí (covid nebo energetika) a při každé události, kde může vzniknout strach nebo hádka ve společnosti. Dezinformační sítě často využívají weby vydávající se za „nezávislé novináře“, fakeové analytiky i běžné lidi s velkým dosahem na sociálních sítích.

Jak se bránit? Nejde jen o to, ručně "lovit" nepravdivé zprávy. Pomáhá hlavně přemýšlet, odkud informace pochází. Když zpráva nemá autora, citace, nebo odkazuje na anonymní „experty“, buďte opatrní. Pomáhá i hledat druhý zdroj nebo porovnat stejnou zprávu na několika webech. Bezpečné portály nebo ověření novináři bývají lepší volba než neznámý blog.

Vlivové kampaně cílí na všechny generace. Mladí naráží na memes, starší třeba na řetězové maily. Nikdo není úplně imunní. Experti doporučují mluvit v rodinách otevřeně a nebát se ptát: "Odkud to máš?" nebo "Můžeš mi ukázat, kdo to psal?" Užitečné je taky sledovat projekty na ověřování faktů (např. Demagog.cz nebo Manipulátoři.cz), které rychle vyvrací největší nesmysly.

Česko není výjimka – na ruskou propagandu doplácí celá Evropa. U nás je to často méně viditelné než v Polsku nebo na Slovensku, ale dopady mají stejnou váhu. Propaganda rozděluje společnosti a nahrává extremistům. Lepší informovanost, schopnost rozpoznat triky a otevřenost k diskuzím mohou udělat víc než zákazy nebo blokace.

Chcete vědět, jaké konkrétní dezinformace momentálně běží, jaké skupiny jsou nejaktivnější, nebo co dělat při podezření na fake news? Sledujte Občanský Týdeník. Přinášíme jasná fakta, aktuální rozbory a srozumitelné návody, jak se v informačním chaosu vyznat a nenechat se lapit ruskou vlivovou kampaní.