Jens Stoltenberg je v čele NATO už od roku 2014 a jeho jméno se často objevuje v hlavních evropských zprávách. Není to politik, co sedí někde v kanceláři a podepisuje bezmyšlenkovitě papíry. Má přímý vliv na to, jakým směrem se ubírá bezpečnost na celém kontinentu. Chcete vědět, jak to konkrétně ovlivňuje i naši každodenní realitu?
Když Stoltenberg komentuje aktuální dění o bezpečnosti, nejde jen o suché fráze před kamerou. Jeho prohlášení často posouvají rozhodnutí evropských vlád. Někdy může stačit jeden jeho jasný vzkaz a státy zrychlují podporu Ukrajině nebo zvažují nové investice do armády. Tím pádem se jeho postoje promítají i do politických rozhodnutí v Česku – ať už jde o rozpočet na obranu, postoj k migraci nebo zákony o civilní ochraně.
Jako bývalý norský premiér má Stoltenberg silné zkušenosti s politikou malého státu a dobře chápe, co znamená být součástí většího týmu. Pod jeho vedením se NATO rozšířilo a zintenzivnilo obrannou spolupráci nejen s USA, ale i mezi evropskými zeměmi. To není teorie – v praxi to znamená rychlejší výměnu informací, společné cvičení ozbrojených složek nebo rozvoj chytré obrany proti kyberútokům.
Kritici Stoltenberga připomínají, že NATO pod jeho vedením čelí největší krizi od konce studené války. Přesto dokáže své kroky vysvětlit veřejnosti způsobem, který je srozumitelný i laikům. Když je řeč o napětí s Ruskem, jasno má i v otázkách, které běžně rozdělují veřejné mínění – třeba nasazení vojáků, systém protivzdušné obrany nebo posilování hranic.
Pokud vás baví sledovat, jak světové události mění váš vlastní život, Stoltenbergovo jméno by vám nemělo uniknout. Právě kolem něj se v posledních letech odehrávají klíčové rozhovory i rozhodnutí, která přímo ovlivňují evropskou bezpečnost. Ať už čtete novinky o NATO, nových zbrojních zakázkách nebo přípravě cvičení, jeho pozice a názory jsou motorem mnoha zásadních kroků.
Chcete zůstat v obraze? Pročítáním našich článků nikdy nepropásnete, co Stoltenberg plánuje, jak reaguje na aktuální krize nebo jaké strategie prosazuje v rámci aliance. Stačí jeden pohled a víte, co se chystá – a proč by vás to mělo zajímat.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že v roce 2024 mají 18 z 31 členských zemí aliance splnit cílovou hranici výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Tento závazek byl přijat v roce 2014 s cílem posílit obranné rozpočty na nejméně 2 % HDP do roku 2024. Oznámení zdůrazňuje pokrok, kterého dosáhli členové NATO při posilování obranných výdajů v kontextu geopolitických napětí, především s Ruskem.
Číst více