Zničení: Reálné dopady katastrof v Česku i světě

Jedna bouřka s krupobitím a hned jsou poškozené domy, auta a firmy v několika krajích. Všichni známe fotografie vytopených sklepů, zničených střech a zoufalých majitelů. Zničení není žádný vzdálený pojem. V posledních letech zažíváme stále častěji extrémní počasí a vidíme, co znamená, když voda nebo oheň vezmou v pár minutách to, co se budovalo celé roky.

Vzpomeň si na požár pilnice ve Velkých Karlovicích – hasiči bojovali s ohněm dlouhé hodiny, škody šly do stovek milionů a místní lidé nesměli ani větrat kvůli kouři. Takové události ani zdaleka nejsou výjimkou. Jednou je to příroda, jindy lidská nedbalost nebo technická závada. Ať už se jedná o požár, povodeň nebo silný vítr, vždycky se řeší stejné otázky: Kdo pomůže? Jak rychle přijdou hasiči nebo složky záchranného systému? Jak dlouho budou trvat opravy a kdo to celé zaplatí?

Momentálně Česko trápí hlavně extrémy počasí. Stačí připomenout bouři se silným krupobitím letos v červnu – kroupy velké jako vejce zpustošily auta a zahrady, bleskové povodně vyhnaly lidi z domovů a hasiči v Praze, Plzni i na Moravě měli stovky zásahů denně. Tyhle scénáře znají obyvatelé venkova i měst. A dopady jsou nejen materiální – lidi přicházejí o střechu nad hlavou, ale také o pocit bezpečí. Ztráta kontroly nad vlastním životem je stejně drtivá jako škody na majetku.

Nedávné události ukazují, že na zničení se doma moc nepřipravíme. Rozhoduje hlavně rychlost a koordinace záchranných složek. Obyvatelé někdy ani nestihnou zabalit důležité věci, protože voda přijde do hodiny a oheň se šíří rychleji, než si člověk dokáže představit. Pojistky taky nejsou samospásné – často nepokryjí všechno, po vyčíslování škod se ukáže, že oprav je za mnohem víc, než si rodiny představovaly. Mnozí se musí obrátit na sousedy, neziskovky nebo veřejné sbírky.

Dopad zničení se ale nepočítá jen v korunách. Ničí se i vztahy mezi sousedy nebo v rodinách kvůli stresu a dočasné ztrátě domova. Školy přestávají fungovat normálně, firmy zavírají provozovny a komunita musí najít způsob, jak se znovu postavit na nohy. I když mají některé obce své krizové plány, najednou je všechno jinak. Města a vesnice často volají po větší pomoci státu nebo po lepší prevenci – třeba lepších zábranách proti povodním nebo jasnějších pravidlech pro zástavbu v ohrožených oblastech.

Zničení není jen o negativních dopadech. Některé katastrofy ve výsledku stmelily lidi. Například východ republiky během povodní nebo nedávných bouří. Lidé si začali víc všímat potřeb slabších, přibývá dobrovolníků. I když žádná pojišťovna ani stát nezaručí, že další extrém nezpůsobí ztráty, zkušenosti posledních let vedou spoustu Čechů k tomu, že má smysl být připravený, mít komunikační plán a jednoduchý evakuační kufr.