Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, nestraník podporovaný hnutím ANO, v pondělí ostře kritizoval postup Ústavního soudu České republiky. Důvodem je předběžné opatření, které vládě nařídilo zahrnout prezidenta Petra Pavla do delegace na summit NATO. Podle Tejce soud jednal v rozporu se zákonem a porušil princip spravedlivého procesu.

Klíčový moment nastal 20. července 2026, kdy Tejc prozradil detaily vládní reakce. Vláda Andreje Babiše schválila 81stránkový dokument, který má být odpovědí na prezidentovu kompetenční žalobu. Soudce zpravodaj Pavel Šámal podle ministra neposkytl vládě prostor k vyjádření před vydáním rozhodnutí. To považuje za zásadní pochybení.

Rychlost soudu a procesní chyby

Zde je ta věc – rychlost, kterou Ústavní soud jednalo, byla mimořádná. Předběžné opatření bylo vydáno pouhé dva dny po podání žaloby. Tejc sám přiznává, že ho to překvapilo, ale samotnou rychlost by nevytýkal, pokud by šlo o krizovou situaci. Problém vidí jinde. Šámal vládě poslal pouze výzvu k doložení usnesení, nikoli samotný návrh prezidenta. Vláda tak neměla možnost se k věci vyjádřit, což je podle zákona o Ústavním soudu nezbytné.

Vláda tvrdí, že nehrozila žádná vážná újma nebo násilný zásah, které by ospravedlnily takto rychlé a jednostranné řešení. Jedna neúčast prezidenta na jednom mezinárodním setkání prý nenaplňuje materiální podmínky pro vydání předběžného opatření. Tejc zdůraznil, že institut by měl sloužit k odvrácení katastrofických následků, ne k politickým roztržkám.

Meritorium sporu: Kdo určuje zahraniční politiku?

Třetí námitka míří přímo k jádru ústavního systému. Ústavní soud podle Tejce předběžným opatřením fakticky rozhodl spor ještě před jeho projednáním. Příkaz, aby prezident na summit jel, prakticky znamenal, že soud vyhověl prezidentovi. Tím se podle ministra porušila ustálená judikatura, která varuje před tím, aby předběžná opatření předjímal konečný výsledek.

Vláda argumentuje, že Česká republika má pouze jednu zahraniční politiku, kterou koordinuje vláda a odpovídá za ni Poslanecké sněmovně. Prezident reprezentuje stát navenek, ale samostatně neurčuje složení oficiálních delegací. Pokud by měl tuto pravomoc, musela by být kontrasignována vládou. Tejc varuje, že kladné rozhodnutí by vytvořilo druhé mocenské centrum, které by nebylo odpovědné parlamentu.

• Poršení práva na obhajobu: Vláda nebyla vyslechnuta před vydáním opatření.
• Nepřípustnost opatření: Kompetenční spory nejsou ze zákona typem řízení, kde lze předběžné opatření vydat.
• Předčasné rozhodnutí: Soud fakticky rozhodl meritorium sporu před jeho řádným projednáním.

Reakce politiků a budoucnost kauzy

Premiér Andrej Babiš označil rozhodnutí za „nezvykle rychlé“, ale ujistil, že jej vláda respektuje. Zároveň však prohlásil, že jde proti zájmům ČR, protože zahraniční politiku hájí vláda. Zajímavý byl i jeho komentář ohledně budoucích summítů: „Za mě ano [pojede prezident], ale už nikdy nebudu v delegaci s panem prezidentem.“

Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů původně mluvil dokonce o „ústavním puči“. Tejc tento výraz označil za emotivní a nepřesný. Ačkoli situace byla napjatá, použití silných slov může atmosféru zbytečně přiostřovat. Vláda nevertheless navrhla vyloučení soudce Šámala z dalšího projednávání jako reakci na „bezprecedentní projev soudního aktivismu“.

Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi uvedla, že instituce zatím návrh na vyloučení soudce neobdržela. Lhůta pro jeho podání stále běží. Samotný soudce Šámal se k tomu nechtěl blíže vyjadřovat. K dalšímu projednání věci se má Ústavní soud vrátit v září 2026.

Frequently Asked Questions

Proč ministr Tejc považuje postup Ústavního soudu za nezákonný?

Podle Tejce zákon o Ústavním soudu umožňuje předběžná opatření pouze u ústavních stížností fyzických osob a řízení podle článku 66 Ústavy (např. zbavení pravomoci). Kompetenční žaloba mezi tyto kategorie nepatří. Navíc soudce zpravodaj neposkytl vládě prostor k vyjádření, čímž porušil právo na spravedlivý proces.

Co znamená návrh na vyloučení soudce Pavla Šámala?

Vláda požaduje, aby soudce Šámal, který byl zpravodajem ve věci, byl z dalšího projednávání vyloučen. Argumentují tím, že jeho postup (vydání opatření bez vyslechnutí vlády) naznačuje zaujatost a porušení principu nestrannosti. Jde o výjimečný krok, který reflektuje hlubokou nedůvěru vlády v aktuální vedení senátu.

Jaký je ústavní pohled vlády na pravomoci prezidenta?

Vláda zastává názor, že zahraniční politiku vytváří a koordinuje vláda, která za ni odpovídá Poslanecké sněmovně. Prezident má primárně reprezentační funkci. Pokud by prezident samostatně rozhodoval o účasti na summitech, šlo by o exekutivní pravomoc, která by musela být kontrasignována vládou, což by změnilo rovnováhu sil v parlamentním systému.

Bude mít prezident Pavel problém s účastí na dalších summitech?

Premiér Babiš uvedl, že prezident může na příští summit jet, ale on himself se tam již s prezidentem nechce setkat v rámci jedné delegace. Prakticky to znamená, že i když soud rozhodne ve prospěch prezidenta, politické vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií mohou zůstat ochlazené, což komplikuje koordinaci zahraničních aktivit.