Když Donald Trump oznámil první balík vojenské pomoci pro Kyjev v září 2025, nikdo netušil, že se za rohem objeví otázka, zda USA pošlou dlouhý dosah Tomahawk střely. JD Vance, viceprezident USA, potvrdil 28. září 2025 ve Fox News, že "se na tom pracuje". Proč to má takovou váhu? Protože by to mohlo změnit rovnováhu sil v konfliktu na východní frontě a zároveň vyvolat reakci Ruska, která by mohla mít globální dopady.
Americká podpora Ukrajině začala už po invazi v roce 2022, ale první skutečně velký balík pod Trumpovým vedením přišel 16. září 2025. Obsahoval protiraketové systémy Patriot a raketové systémy HIMARS, což bylo vítáno v Kyjevě jako „první krok k modernizaci obrany". Dosud však Ukrajina spoléhala hlavně na střely s délkou dosahu kolem 250 km, například britské Storm Shadow, a neměla možnost zasáhnout strategické cíle hluboko v ruském území.
Tomahawk je americká střela s dosahem 1 600 až 2 500 km, schopná letět nízko nad zemí a měnit kurz během letu.
Právě tato poslední otázka – zda by se tím neotevřel prostor pro širší konflikt – je hlavním kamenem úrazu ve Washingtonu.
Viceprezident Vance uvedl, že konečné rozhodnutí patří prezidentovi, ale záměr "posoudit, co je v nejlepším zájmu USA" je zřejmý. Podle nedůvěryhodného zdroje blízkého ukrajinské vládě, s nímž mluvil Axios, se úřady obávají ztráty kontroly nad tím, jak budou střely použity po jejich předání. Zároveň se objevily interní výhrady, že evropské spojence by mohly převzít odpovědnost za nákup dlouhého dosahu a tím by se snížilo riziko přímé americké eskalace.
V průběhu prvního měsíce října 2025 Reuters uvedla, že pravděpodobně USA raději podpoří kratší systémy a nechá evropské partnery, aby dlouhý dosah řešili za sebe. Kromě toho se objevily spekulace, že NATO by mohlo povolit nákup Tomahawků evropskými zeměmi a ty by je pak předaly Ukrajině, čímž by se obejdete přímé úsilí Washingtonu.
Na ukrajinském frontě se názory rozcházejí. Jeden veterán, který se zmiňuje v přepisu Sputnik News, popsal použití Tomahawku jako "potenciální casus belli" – tedy událost, která by mohla ospravedlnit širší válku ze strany Ruska. Na druhé straně někteří analytici v USA argumentují, že dlouhý dosah by mohl přinést strategickou rovnováhu, protože Rusko už používá své Kalibr a Iskander střely k úderům na ukrajinské města.
Ruské ministerstvo obrany v Moskvě zatím nekomentovalo, ale podle nezávislého think‑tankového výzkumu by takové nasazení mohlo vést k okamžitému zvýšení počtu ruských protiraketových systémů a možná i k novým operacím na území Polska či Pobaltí.
Pokud by se Tomahawky dostaly do rukou ukrajinských sil, mohlo by to znamenat zásadní posun v taktice: místo pouhých obranných operací by Ukrajina mohla vést ofenzívu na strategické logistické uzly v Rusku. To by ale zároveň mohlo vést k tvrdším sankcím, zvýšenému napětí v NATO a možná i k otevřenému konfliktu mezi USA a Ruskem.
Jak ukazuje historický precedent z 1998, kdy USA odmítly poskytnout dlouhý dosah Balistické střely v Jugoslávii, tak i dnes hraje otázka "kontroly" hlavní roli. V současnosti se zdá, že Trumpova administrativa váhá mezi geopolitickým ziskem a rizikem eskalace.
Další vývoj bude pravděpodobně záviset na několika faktorech:
Jedno je jisté: rozhodnutí o Tomahawku bude mít dopad na bezpečnostní architekturu Evropy na další desetiletí.
Tomahawky mají dlouhý dosah a vysokou přesnost, takže jejich nasazení by umožnilo Ukrajině útočit na strategické ruské cíle. To by mohlo být vnímáno jako přímá provokace, která by Rusko mohla použít jako záminku k širšímu konfliktu, a tím by USA riskovaly eskalaci, která by mohla zahrnovat i přímé vojenské zapojení.
Podle zdrojů z Reuters by USA mohly poskytnout kratší raketové systémy, jako jsou středně dlouhý dosah HIMARS či přístroje typu ATACMS. Alternativně by evropské státy mohly nakoupit dlouhý dosah a předat jej Ukrajině, čímž by se snížila přímá role USA.
Rusko by pravděpodobně posílilo své protiraketové systémy, například S-300 a S-400, a mohlo by rozšířit své útočné operace směrem na NATO. Zvýšená hrozba by také mohla podnítit Moskvu k rychlejšímu vývoji vlastních dlouhých střel, což by dále komplikovalo bezpečnostní situaci v regionu.
V současnosti je Kongres rozdělený – republikánské větve podporují silnou pomoc Ukrajině, ale část z nich vyjadřuje obavy z přímého zapojení do konfliktu. Důležitým faktorem bude, zda Senát schválí vhodné finance a exportní licence pro dlouhý dosah.
Rozhodnutí by mělo přijít během následujících týdnů, jakmile prezident Trump obdrží konsolidované podněty od viceprezidenta Vance, vojenských poradců a evropských spojenců. Pokud se situace na frontě nezmění, rozhodnutí může být odloženo až do konce roku.