Alain Delon byl po zbytek svého života pevně přesvědčen, že rozloučení by mělo zůstat soukromé. Jeho poslední požadavek se tak naplnil 24. srpna 2024, kdy byl pohřben na vlastní půdě v Douchy‑Montcorbon, daleko od vlaku bulvárních titulů. Přestože se nejednalo o veřejný obřad, událost přitáhla pozornost nejen médií, ale i tisíců fanoušků, kteří se shromáždili před bránou sídla, aby mu vzdali poslední úctu.
Do soukromé kaple na pozemku vniklo přibližně padesát lidí – děti, vnoučata, ex‑manželka Rosalie van Breemen a nejbližší přátelé. Organizátoři požadovali, aby všichni účastníci nechali mobilní telefony za dveřmi, čímž chtěli zabránit jakýmkoli únikům informací a zachovat klidné prostředí. Francouzská policie postavila okolo statku blokády a nad územím byl uzavřen vzdušný prostor po celý víkend, aby se předešlo nechtěnému vniknutí médií.
Delonovo přání, aby byl pohřben vedle svých milovaných psů, bylo splněno. Místní samospráva musela udělit výjimečné povolení k zahřbení na soukromé pozemky, což podtrhuje, jak silně herec chtěl kontroly nad svým posledním odchodem. Na pohřbu se objevila i ex‑manželka Rosalie, matka dětí Anouchky a Alain‑Fabiéna, což přidalo osobní rozměr celému okamžiku.
V kontrastu k těmto intimním okamžikům zůstala mimo obřad Claudia Cardinale, italská ikona, která s Delonem sdílela plátno ve filmu „Leopard“. Její agentka pro AFP uvedla, že herečka byla „příliš smutná“, aby se mohla zúčastnit. Cardinale, která je dnes 86 let, popsala svůj smutek slovy, že se nedokáže slovy vyjádřit, protože „smutek je příliš intenzivní“.
Její absence podtrhla, jak silné byly vztahy mezi hvězdami evropské kinematografie 60. let. Delon a Cardinale spolu vytvořili jeden z nejpamátnějších filmových dvojic – jejich společná scéna v „Leopardu“ se dodnes řadí k vrcholům elegance a dramatu. Zatímco fanoušci vyjádřili smutek a respekt tím, že přicházeli před brány s květinami a dopisy, Cardinale zůstala v soukromí, aby mohla svůj zármutek prožít v klidu.
Fanoušci, i když nedostali vstup do kaple, vytvořili okolo statku živý dění. Přes sto lidí přineslo dárky – věnce, fotografické koláže i ručně psané dopisy. Děti i dospělí položili květiny a svíčky, aby tak po svém způsobu vzdali poslední poctu legendě, která se během své kariéry představila v kultovních filmech „Le Samouraï“, „Purple Noon“ a dalších.
Delonův odkaz jako „evropského Jamese Dean“ nezůstane zapomenut. Jeho magnetická přítomnost, schopnost vyvolat silné emoce a stylový vzhled učinily z něj ikonu nejen francouzského, ale i celosvětového filmového umění. Jeho smrt ve věku 88 let přinesla nejen konec jedné éry, ale i připomínku, že osobnosti, které formovaly filmové dědictví, jsou stále nadále součástí našich životů skrze jejich díla a vzpomínky.