Když se v Tichém oceánu začne hýbat voda, v Česku to pocítíme na kůži. Americké meteorologické úřady vyhlásily varování před návratem El Niñatropický Pacifik, což pro nás znamená jedno: připravte se na extrémy. Letos v létě nás může potkat sucho střídající se s přívalovými dešti, zimu 2026/2027 pak pravděpodobně teplejší než obvykle. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) už teď radí sledovat výstrahy, protože klima se mění k nepoznání.

Kdy El Niño zasáhne Evropu?

Zatímco my se ještě snažíme přečkat jarní chlad, na druhém konci světa se děje něco zásadního. Americké Národní centrum pro klimatickou předpověď, známé jako NOAA CPC, vydalo 14. května 2026 oficiální upozornění „El Niño Watch“. Co to znamená v praxi? Modely s vysokou mírou shody – přesněji 82 procent – očekávají, že se tento fenomén rozvine během následujících tří měsíců, tedy mezi květnem a červencem.

Největší dopady ale nepřijdou hned. Pravděpodobnost, že jev přetrvá přes celou zimu 2026/2027, je ohromujících 96 procent. To je období, kdy by se změny cirkulace atmosféry měly projevit nejvýrazněji i ve střední Evropě. Ještě teď však probíhá fáze La Niña, která sice pomalu ustupuje, ale její vliv na stabilnější počasí v tropech stále cítíme. Přechod od jedné fáze k druhé není okamžitý, ale modely jsou jasné: letní měsíce budou klíčovým testem.

Co to s námi udělá? Vlny veder i povodně

Představa El Niña si mnozí spojují jen s suchem. Realita je složitější, a možná i nebezpečnější. Pro Českou republiku to neznamená jen vyšší teploty, ale především nestabilitu. Meteorologové varují před scénářem, kdy se dlouhá období sucha střídají s intenzivními bouřkami a přívalovými dešti.

„Letní sezóna 2026 může přinést nadprůměrné teploty a delší vlny veder,“ uvádí analýza zaměřená na středoevropské podmínky. To ale není všechno. Právě ta rychlá změna počasí zvyšuje riziko bleskových povodní. Představte si zahradu vyschlou za dva týdny a zaplavenou za dvě hodiny. Takový scénář není sci-fi, ale reálným důsledkem oteplování vod v rovníkovém pásu Tichého oceánu o 0,5 až 3 °C nad průměr.

Zima bude jiná: Mrazivé nebo sněžné?

A co zimní měsíce? Zde se názory modelů mírně liší, ale společný jmenovatel je jasný: tradiční sněhová pokrývka v nižších polohách bude vzácností. Historické vzorce naznačují, že zima 2026/2027 bude v Česku teplejší než obvykle, s menším počtem mrazových dnů. Sníh se bude držit spíše ve vyšších horách.

Některé mezinárodní modely však naznačují zajímavý kontrast. Zatímco u nás může být mírno, severní Evropa, Irsko či Spojené království mohou čelit chladnějším zimám s více sněhem. Ve střední a jihovýchodní Evropě pak existuje šance na větší množství srážek ve formě sněhu při specifických cirkulačních režimech. Je to složité, ale podstatou je, že staré pořekadlo „pod sněhem hezký den“ nemusí platit tak často jako dříve.

Proč se to děje a kdo to zkoumá?

El Niño není umělý konstrukt, ale přirozená součást našeho klimatu. Jde o teplou fázi fenoménu ENSO (El Niño–Southern Oscillation), který se vrací jednou za dva až sedm let. Vysvětluje to klimatolog Ondřej Lhotka, který upozorňuje na propojení pasátů a teploty mořské hladiny. Když se pasáty oslabí a teplá voda proudí směrem k Jižní Americe, celý globální systém se naruší.

Tentokrát je situace navíc komplikovaná tím, že nejsme schopni s jistotou říct sílu jevu. Žádná kategorie intenzity – slabá, střední nebo silná – nepřesahuje 37procentní pravděpodobnost. Existuje však 50% šance na mimořádně silný, tzv. Super El Niño, což by bylo historicky významné. A právě kombinace tohoto přirozeného cyklu s dlouhodobým klimatickým oteplením způsobeným člověkem dělá situaci kritickou.

Co dělat dál?

Nelze zastavit vítr ani ochladit oceán. To, co můžeme, je připravit se. Doporučení ČHMÚ je jednoduché: sledujte aktuální výstrahy. Neignorujte informace o riziku bouřek ani veder. Pro zemědělce to znamená plánovat zavlažování, pro majitele chat v horách hlídat stav lesů ohrožených požáry. Pro běžného občana pak hlavně trpělivost a flexibilitu při plánování dovolených.