Česká republika se pustila do masivní evakuace svých občanů z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš po pondělním zasedání Rady pro bezpečnost oznámil nasazení vojenských transportních letadel typu Airbus do Egypta a Jordánska. Současně byl pověřen soukromý dopravce Smartwings, který má zajistit odvoz lidí z Ománu. Situace je napjatá a čas pracuje proti nám.
Podle systému Drozd, který eviduje občany v zahraničí, se v těchto zemích nachází přibližně 6 700 Čechů. Počet registrovaných osob klesl oproti pátku o cca 600, což naznačuje, že někteří již začali opouštět riziková území vlastními silami nebo přes sousední státy. Vláda však nechce nechat nikoho na holičkách a aktivuje plnou kapacitu vojenského i civilního leteckého průmyslu.
Konkrétní harmonogram letů a logistika
Jak to vypadá v praxi? Harmonogram je velmi těsný a závisí na rychlosti odbavení cestujících. Z pražského letiště vyrazily dvě ranní linky směr Omán, konkrétně do měst Maskat a Salála. Hlavní tah ale čeká odpoledne. O 14:00 hodin měl startovat velký vojenský Airbus směr Šarm el-Šejch. Současně vyrazilo menší transportní letadlo Casa.
Vojenská jednotka měla dorazit do egyptského kurortu kolem 19:00 a o hodinu později, tedy ve 20:00, startovat zpět do Prahy. Letadlo Casa mělo přistát až v noci, kolem 22:30. Druhý větší Airbus s kapacitou 42 míst byl naplánován na odlet o 17:00 do jordánského Ammánu. Přistání se očekávalo v 23:00. Pokud by velký Airbus po návratu z Egypta stihl další rotaci, mohl by být nasazen znovu, tentokrát právě pro Omán.
Role Smartwings a kapacita letišť
Zde vstupuje do hry komerční sektor. Společnost Smartwings připravila scénář, kdy může provést až osm letů denně podle aktuální potřeby. Je to flexibilita, kterou armáda sama o sobě nezvládne. Premiér Babiš zároveň zdůraznil humanitární aspekt: jakákoli volná místa na palubě evakuačních letadel budou nabídnuta občanům jiných států, kteří jsou v podobné situaci.
Na pražském letišti to kvůli této operaci a obecnému napětí v regionu dostalo zabrat. V pondělí bylo zrušeno 19 letů, a to výhradně na tratiach do Blízkého východu – Tel Aviv, Dubaj, Ábú Dhabí, Doha. Neděle byla ještě horší, kdy padlo více než 30 spojů. Řečnice letiště Denisa Hejtmánková potvrzuje, že provoz je výrazně narušen, ale prioritou je bezpečný odvoz českých turistů.
První vlna návratu a expertní varování
První skupiny Čechů začínají přistávat. Jen během noci ze 2. na 3. března se vrátili první stovky lidí, převážně klienti velkých cestovek, kteří měli organizovaný odjezd. Je to ulevující pohled, ale teprve začátek. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) detailně popisoval operační postup, ale experti upozorňují na systémové selhání.
"Stávající krizový zákon je zastaralý," hlásají analytici. Legislativní změny, které by modernizovaly reakci státu v nouzi, byly odkládány roky. Nyní se ukazuje, že byrokratické brzdy mohou v kritické chvíli stát lidské životy. Otázka zní: dokáže stát reagovat rychleji příště?
Často kladené otázky k evakuaci
Jak mohu zjistit, zda jsem evidován v systému Drozd?
Systém Drozd automaticky eviduje občany ČR, kteří se přihlásili prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí při cestě do rizikových oblastí. Pokud jste se nepřihlásili, doporučujeme kontaktovat velvyslanectví v dané zemi nebo MZV přímo, aby vás mohli zařadit do evakuačních seznamů co nejdříve.
Kdo platí za letenku při evakuaci?
V případě vojenské evakuace organizované státem jsou náklady hraděny z rozpočtu ministerstva obrany a zahraničí. U komerčních letů společnosti Smartwings záleží na tom, zda jde o charterovou službu objednanou cestovkou, nebo individuální rezervaci. Stát se snaží maximalizovat bezplatnou pomoc pro ty nejzranitelnější.
Proč jsou rušena běžná komerční letištní spojení?
Rušení letů je důsledkem kombinace dvou faktorů: poklesu poptávky ze strany turistů, kteří se bojí létat do regionu, a nutnosti uvolnit kapacity a sloty pro evakuační lety. Bezpečnostní situace v cílových destinacích jako Tel Aviv či Dubaj činí pravidelný provoz riskantním nebo ekonomicky nevýhodným.
Co znamená kritika na adresu krizového zákona?
Expertní komunita poukazuje na to, že současné právní rámce nejsou adekvátní pro rychlé rozhodování v globálních krizích. Zastaralé paragrafy brzdí efektivní alokaci zdrojů a koordinaci mezi armádou, policií a civilními subjekty. Modernizace legislativy je dlouhodobě avizována, ale politická vůle chyběla.
