Vyplatí se číst mezi řádky. A obzvlášť pak na internetu. Na českém webu se v posledních měsících šíří text, který by mohl být karikaturou, kdyby nebyl tak alarmující. Titulek zní: „Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik“. Zní to absurdně? To je přesně ten háček. Projekt HateFree Culture tento příspěvek označil za čistokrevný hoax a zařadil jej do své databáze dezinformací.

Co je na tom nejvíc matoucí? Autor není žádný anonym z okraje společnosti. Jde o osobu s odborným titulem, která byla v minulosti oceněna. Ale ani laureátové ceny nemají imunitu vůči biologické negramotnosti nebo záměrnému zkreslování faktů. Text se snaží vyvolat paniku z údajné populační exploze v Africe a na Blízkém východě. A když už u toho je, bez skrupulí kritizuje politiku ekologických stran.

Biologická nesmyslnost vs. politický argument

Pojďme k jádru pudla. Lidé se nerodí pučením, jak to dělají vačice nebo améby. Tvrdit opak je buď hrubá chyba, nebo cynická manipulace. Přesto se tento narativ drží. Proč? Protože kombinuje pseudovědecký jargon s silným emočním nábojem strachu z migrace a přelidnění.

Autor hoaxu míří hlavně na Stranu zelených a další ekologicky orientované subjekty. Jeho logika je zvrácená: Pokud strany bojují za trvale udržitelný svět, musí prý řešit „populační explozi“ radikálněji. Citát z původního textu zní: „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli...“. Co přesně měli udělat, zůstává tajemstvím. Nejspíš něco drastického, co by odpovídalo jejich „falešnému“ pojetí ekologie.

Jak funguje mechanismus šíření dezinformací

Je zajímavé sledovat, jak se podobné bludy dostávají do povědomí veřejnosti. Nemusí být pravdivé. Stačí, že jsou kontroverzní. Termín „replikace“ zní vědecky. Slovo „vačice“ evokuje primitivitu. Kombinace těchto slov vytváří kognitivní disonanci, kterou lidé chtějí řešit sdílením. „Podívejte se, co píše ten uznávaný expert!“ říkají si uživatelé sociálních sítí, aniž by ověřili zdroj.

Česká republika má dnes relativně robustní infrastrukturu pro fact-checking. Existuje Databáze fact-checků, která systematicky rozebírá virální lži. Naposledy tam figuroval i hoax o laboratorní mutaci opičích neštovic. Stejný princip platí zde. Organizace jako AFP Fact Check definují kategorii „hoax“ jako situaci, kdy je obraz nebo událost zcela vymyšlena („fabricated“). A právě toto zařazení použila HateFree Culture.

Rozpor mezi ekologií a demografií

Autorka nebo autor hoaxu se snaží postavit proti sobě dva pojmy, které spolu ve skutečnosti souvisí složitěji. Ekologické strany často zdůrazňují, že největší dopad na životní prostředí mají vyspělé země, nikoliv rychle rostoucí populace rozvojových států. Tento argument však v hoaxu chybí. Místo toho se objevuje zjednodušující teze: Málo lidí = méně problémů. Bod.

„Kdyby to mysleli vážně, museli...“ – tato nedokončená věta je typickým nástrojem rétoriky strachu. Nedokončení nechává prostor pro interpretaci posluchače. Každý si domyslí to nejhorší. A protože jde o „vyznamenáného botanika“, mnoho lidí tomu věří automaticky. Odbornost v jedné oblasti (botanika) ale nezaručuje kompetenci v jiné (demografie či politologie). Je to jako když hvězdný fotbalista začne radit chirurgům, jak operovat srdce.

Co říká širší kontext?

Není to ojedinělý případ. V online prostoru pravidelně rezonují příběhy, které propojují rasové stereotypy s pseudo-vědeckými tvrzeními. HateFree Culture tyto případy monitoruje dlouhodobě. Jejich metodika sice není v anotaci detailně rozepsána, ale princip je jasný: pokud tvrzení odporuje základním přírodním zákonům a slouží primárně k politickému útoku, jde o dezinformaci.

Situace kolem tohoto hoaxu ukazuje na hlubší problém. Veřejnost je unavená z komplexních témat. Jednoduchá, byť nesmyslná vysvětlení mají navrch. Botanička nebo botanik, který zapomeňte na taxonomii lidských bytostí, tím pádem získává pozornost. Ta je na internetu cennější než pravda.

Budoucnost a dopady na debatu

Projekt HateFree Culture zatím neplánuje speciální kampaň zaměřenou jen na tento jeden text. Spíše jej využívá jako případovou studii. Důležité je, že informace o hoaxu zůstává v databázi aktuální. Poslední aktualizace metadat proběhla 28. září 2026. To naznačuje, že téma stále žije a možná znovu nabírá na síle.

Pro běžného čtenáře je poučení jasné. Když narazíte na článek, který tvrdí, že se lidé množí jako bakterie nebo vačice, zpomalte. Ověřte si zdroj. Podívejte se, kdo autor je a zda jeho odbornost souvisí s tématem. A hlavně – nezapomínejte, že biologie má svá pevná pravidla. Politika může být subjektivní, vědecká fakta ne.