Obchodní námořnictvo se ocitlo ve středu bouře. V sobotu Iránská revoluční garda zaútočila na několik komerčních plavidel v strategicky klíčovém Hormuzském průlivu. Situace se vyostřila natolik, že Britské vojenské velitelství označilo riziko jako „kritické“ – nejvyšší možnou úroveň varování. Nejde o izolovaný incident, ale o koordinovanou sérii akcí, která hrozí celosvětovému zásobovacímu řetězci.

Vše začalo po oznámení Teheranu o úplném uzavření průlivu. Irán prohlásil, že vodní cestu neotevře, dokud Spojené státy neodstraní blokádu svých přístavů, kterou Teheran považuje za porušení podmínek příměří. Následující hodiny přinesly střelbu, zajetí lodí a diplomatickou krizi bezprecedentního rozsahu.

Cílem byly lodě z celé planety

Útoky nemilyhovaly žádnou vlajku. Francouzská dopravní společnost CMA CGM potvrdila, že jedna z jejích lodí byla v sobotu v průlivu vystřeleným kulikám přímo vystavena. Americký prezident Donald Trump uvedl na své sociální síti Truth Social, že Irán ostřeloval jak francouzskou, tak britskou loď. „Iran rozhodl včera pálit do Hormuzského průlivu – to je totální porušení našeho příměří!“ napsal s tím, že výstřely mířily na francouzskou i britskou nákladní loď.

Není to však jen záležitost evropských mocností. Podle hlášení organizace UK Maritime Trade Organization (UKMTO) zasáhla iránská garda také dvě indická tankerová plavidla. Indické ministerstvo zahraničí následně svolalo iránského velvyslance v Novém Dillí k formálnímu protestu. Kromě toho zastavili iránští vojáci dva tankery plující pod vlajkami Botswany a Angoly, které se snažily průlivem proplout.

Mezinárodní námořní organizace (IMO), která reguluje globální námořní dopravu, nezávisle potvrdila zapojení lodi s francouzskou vlajkou. Tato instituce zaznamenala od 1. března 2026 celkem 24 incidentů v oblasti Hormuzského průlivu a širšího Blízkého východu. Pro představu: touto úzkou vodní cestou prochází přibližně 30 procent celosvětového obchodního provozu.

Americká odpověď: děra v motorové místnosti

Zatímco Irán aktivně cílil na cizí lodě, americká strana reagovala tvrdě na plavidla podezřelá ze spojení s Teheranem. Americký řízený torpédoborec třídy Arleigh Burke, USS SPRUANCE, zachytil iránskou loď TOUSKA v Ománském zálivu. Posádka lode ignorovala výzvy ke zastavení.

„Iránská posádka odmítla poslouchat, takže naše válečná loď ji zastavila tím, že propíchla díru do strojovny,“ vysvětlil Trump. Přidal, že loď TOUSKA je pod sankcemi amerického Ministerstva financí kvůli předchozí nezákonné činnosti. „Máme loď plně pod kontrolou a zkoumáme, co má na palubě.“ Americké centrální velitelství (CENTCOM) navíc uvedlo, že od zahájení blokády vrátily 23 lodí zpět do iránských přístavů.

Diplomatické tanečky uprostřed války

Přestože se nad hlavami lodí snášejí koule, diplomacie se nepokládá za mrtvou. Iránský ministr zahraničí Abbas Araghchi zdůvodnil akce obrannými kroky v souladu s mezinárodním právem. Tvrdil, že „agresoři“ si musí nést zodpovědnost za následky svých činů. Státní média uvolnila videozáznamy, na kterých jsou vidět iránští vojáci při zabírání lodí.

Trump naopak trvá na tom, že „Irán nemůže vydírat Spojené státy“. Naznačil, že jednání o dohodě budou pokračovat navzdory aktuální eskalaci. Kritizoval Iránskou revoluční gardu za chování, kdy „se vždy chtějí tvářit jako tvrdí kluci“, a upozornil, že mnoho lodí bylo přesměrováno do texaských, louisianských a aljašských přístavů pro nakládku zboží.

Komercie hledá únik

Pro běžného spotřebitele a logistické firmy má tato situace velmi reálné důsledky. Operátori komerčních plavidel již začínají měnit trasy a vyhýbají se Hormuzskému průlivu. UKMTO varovala před vysokou hladinou aktivit námořních sil a konkrétním rizikem útoku nebo chybného výpočtu. Když se světová ekonomika dostane do stavu, kde se hlavní tepny obchodu uzavírají, ceny energií a zboží nutně vzrostou.