Je to příběh, který zní jako scénář pro dramatický film, ale odehrál se v reálném čase. Jan Kanyza, ikonický hlas George Clooneyho a tvář legendární Hospody, se vrátil z onoho tenkého ledového povrchu mezi životem a smrtí. Nebylo to však jednoduché návraty do sedla. Po závažném kolapsu na podzim roku 2025 musel herec znovu objevovat základní lidské funkce – včetně toho, jak postavit nohu před nohu.
Klíčový moment přišel v Praze. Rychlá záchranná služba převezla Kanyzu do Nemocnice Na Františku. Tam lékaři bojovali o jeho život s nadějí, která byla podle pozdějších zpráv drtivě malá – šance na přežití se pohybovala kolem pouhých třiceti procent. Důvodem byl kombinovaný úder osudu: těžká infekce a následný kolaps, který uvěznil herce v kómatu. Jeho manželka Žofie a dcera Bára u něj trávily až deset hodin denně, zatímco jim medicína doporučovala připravit se na nejhorší.
Znovu se učil chodit: Cesta zpět k sobě samému
„Nakonec jsem se znovu učil chodit.“ Tato věta, kterou Kanyza pronesl s typickou střízlivostí, skrývá měsíce bolesti a frustrace. Člověk, který byl dříve symbol vitality a nezávislosti, se stal pacientem závislým na pomoci druhých. Výrazně zhubl, ztratil sílu v nohou a musel se opřít o chodítko, později o hůl.
Pomoc mu poskytovala především rodina. Ačkoli se v červenci 2026 zdálo, že je na nejlepší cestě k úplnému uzdravení, realita byla složitější. Říjnové informace ukázaly, že ještě ve věku 78 let (těsně před svými 79. narozeninami) potřeboval vycházkovou hůl kvůli přetrvávajícím bolestem nohou. Přesto nevzdal boj. Za záchranu děkoval týmu vedenému profesorem Petrem Neužilem, i když sám si přežití připisoval spíše kombinaci štěstí, vůle žít a možná i vyšších sil.
Konec éry dabingu: „Stáhl roletu bez inventury“
Paradoxem této historie je, že právě během této krize došlo k definitivnímu rozchodu Kanyzy s kamerou a mikrofonem. Rozhodnutí nepostupovalo z náhle popudu, ale bylo vykrystalizováno z dlouhodobého nespokojenosti s současnou kinematografií. Proslulý kritik současného stavu filmu řekl jasně: „To, co se dneska vyrábí, ta průmyslová tovární výroba, mě opravdu neláká.“
O odchodu z dabingu mluvil s úlevou, která překvapila mnoho fanoušků. „Zapíchl jsem to, stáhl roletu bez inventury. A musím říct, aniž bych se rouhal, že se mi ulevilo,“ uvedl. Tento krok znamená, že české publikum už nikdy uslyší jeho charakteristický baryton v roli nového amerického hvězdného obsazení. Bylo to rozhodnutí, které sám označil za obtížné, protože nikdo přesně neví, kdy je ten správný čas odejít.
- Diagnóza: Těžká infekce vedoucí ke kómatu (podrobnosti zůstávají privátní).
- Místo léčby: Nemocnice Na Františku, Praha.
- Šance na přežití: Pouhé 30 % v kritické fázi.
- Následky: Ztráta hmotnosti, nutnost rehabilitace chůze, přetrvávající bolesti nohou.
Malování jako terapie a nový životní styl
Co nahradilo hereckou kariéru? Barvy a plátna. Po propuštění z nemocnice se Kanyza uchýlil na svou oblíbenou chalupu v Krkonoších, kde začal znovu malovat. Umění se stalo nejen koníčkem, ale doslova terapií, která mu dodávala elán. „I když už není tolik sil jako dřív, ale jsem rád, že je stále o obrazy zájem,“ konstatoval s pokorou, která mu vlastní.
V prosinci 2026 plánoval rozsáhlou výstavu svých prací. Zároveň se angažoval v projektu Mon Paris, výstava fotografií z Paříže pořádaná v kině v Dobrušce spolu s fotografem Milošem Schmiedbergerem. Tento projekt ukazuje jinou stránku Kanyzy – cesty, pozorování a estetického citu pro detail, který vždy měl.
Na otázku, zda ho stáří udělalo moudřejším, odpověděl typickým způsobem: „Označil bych se za skeptika, tedy poučeného pesimistu.“ Odmítal také stereotypní obrázky stáří. „V mém věku po mně nechtějte, abych chodil na nábřeží krmit racky a s dědkama probíral, jaké máme prášky,“ uzavřel s úsměvem, který věrně kopíroval ten ze seriálu Hospoda.
Časté otázky k případu Jana Kanyzy
Jak vážný byl zdravotní stav Jana Kanyzy?
Velmi vážný. Lékaři v Nemocnici Na Františku dávali herci pouze třicetiprocentní šanci na přežití po kolapsu způsobeném těžkou infekcí. Upadl do kómatu a jeho blízcí byli varováni, aby počítali s nejhorším scénářem. Návrat ke zdraví trval měsíce a zahrnoval opakovanou rehabilitaci chůze.
Proč Jan Kanyza skončil s dabingem a herectvím?
Rozhodnutí bylo motivováno nespokojeností s kvalitou současné filmové produkce, kterou nazval „průmyslovou tovární výrobou“. Kanyza cítil, že filmařina ztratila svůj umělecký rozměr. Odchod z dabingu popisoval s pocitem úlevy, což naznačuje, že práce ho již nedoplňovala, ale spíše vyčerpávala.
Co dělá Jan Kanyza nyní?
Soustředí se primárně na výtvarné umění. Maluje obrazy a připravuje výstavy, včetně té plánované na prosinec 2026. Aktivně se účastní kulturních akcí, například výstavy Mon Paris v Dobrušce, a věnuje se péči o své zdraví na venkově v Krkonoších.
Má Kanyza nějaké trvalé následky nemoci?
Ano, i když se postupně zotavuje. V říjnu 2026, těsně před svými 79. narozeninami, stále používal vycházkovou hůl kvůli bolestem nohou. Ztratil část svalové hmoty a musí dbát na větší opatrnost při běžných aktivitách. Přes tyto limity zůstává aktivní a kreativní.
