Když Veronika Hanzalová, osmnáctiletá influencerka známá pod přezdívkou Chloe Heart, na sociální síti TikTok zveřejnila video s ostrým obviněním proti Adamu Kajumimu, influencerovi a podnikateli, český internet se okamžitě rozdělen. Mladá žena jej označila za „moderního pasáka“, který si údajně nechal vyplácět až 80 procent jejího výdělku z platformy OnlyFans a zároveň jí odebral přístup k vlastnímu účtu.

Tento konflikt není izolovaným případem. Naopak, stává se vrcholem dlouhodobé debaty o etice v online světě, kde se mladá dívka snaží vydělat peníze, zatímco zkušený agentura bere většinu zisku. Proč by se měl čtenář zajímat? Protože tento model spolupráce může skrývat rizika pro mnoho dalších mladých lidí, kteří vstupují do světa tvorby obsahu bez dostatečné ochrany.

Obvinění z „digitálního pasáctví“

Videa na TikToku jsou často krátká a úderná, ale toto bylo jiné. Veronika Hanzalová popsal mechanismus, kterým podle ní Adam Kajumi získává nové klientky. Slibuje jim kompletní správu profilu – od nastavení až po komunikaci s fanoušky. Zní to jako pomocná ruka? Možná. Ale cena je vysoká.

Podle Hanzalové Kajumi bral 80 % příjmů. To znamená, že pokud dívka vydělala 100 korun, do kapsy si dala jen 20. A to ještě nemluvíme o kontrole. Tvrdí, že neměla přístup ke svému účtu, což ji činilo zcela závislou na vůli jejího „manažera“. V tomto kontextu používá termín „pasák“, který evokuje historické praktiky nucené práce nebo vykořisťování, přenesené do digitální éry.

„Pěkně mě podělal,“ řekla Hanzalová ve videu. Tyto sloca nejsou jen emocionálním výlevem; jsou signálem širšího problému. Pokud nemáte přístup k vlastním financím a datům, jste v pozici slabší strany, která nemá moc jednat.

Kontext kauzy: Kdo je Adam Kajumi?

Adam Kajumi není neznámá postava. Narodil se 17. března 1998 v Neratovicích a stal se jednou z nejviditelnějších tváří českého TikToku, kde má přes 1,5 milionu sledujících. Je afghánského původu, působí jako hudebník a především jako byznysmen.

Jeho podnikání na platformě OnlyFans však již dříve vyvolalo kritiku. Článek na portálu Medium Seznam.cz ho označil za „prvního českého digitálního pasáka“. Autor Petr Míča popisuje systém, kdy Kajumi slibuje modelkám velké výdělky, ale smlouvy jim garantují pouze fixní částku 20 000 Kč měsíčně. Zbytek jde jeho agentuře.

Existují i drastičtější příklady. Jedna anonymní modelka tvrdí, že vytvořila obsah generující 4 miliony korun, ale od Kajumiho obdržela pouhých 250 000 Kč. Rozdíl mezi tím, co bylo slíbeno, a tím, co bylo vyplaceno, je ohromný. A to ještě nepočítáme manipulativní taktiky, jako je dodávání doplňkových stran smlouvy až po podpisu hlavní části.

Role „chatterů“ a podvod na zákaznících

Zajímavý aspekt této kauzy spočívá nejen ve vztahu mezi agenturou a tvůrkyní, ale i ve vztahu k platícím zákazníkům. Podle reportáže na Medium Seznam.cz Kajumiho tým využívá tzv. „chatterů“ – brigádníků, kteří komunikují jménem modelek s jejich fanoušky.

Cílem chatterů je udržet zákazníka zaujatého a donutit ho utratit více peněz za tipy nebo privátní zprávy. Ironií je, že skutečná tvůrkyně obsahu s těmito lidmi často vůbec nekomunikuje. Zákazník si myslí, že mluví s dívkou, kterou obdivuje, ve skutečnosti ale mluví s najatým operátorem. Tento postup lze považovat za klamavou reklamu nebo dokonce podvod.

Některé zdroje naznačují, že ani sami chatterové nejsou vždy řádně placeni. Jde tedy o systém, který může být škodlivý pro všechny tři strany: pro dívky, které jsou vykořisťovány, pro zákazníky, kteří jsou klamáni, a pro low-level pracovníky, kteří mohou být ignorováni.

Růžové Lamborghini a symbol pádu

V českém internetu se rychle šíří další detail, který dodává celé kauze dramatický rozměr. Na sociálních sítích koluje video, na kterém je vidět růžové Lamborghini Adama Kajumiho, jak ho nakládá odtahová služba. Server Vlny.cz tento incident komentoval titulkem: „Pasák Kajumi dohrál.“

Ačkoli nejde nutně o důkaz právní odpovědnosti, vizuální obraz luxusního auta, které končí na odtahovišti, rezonuje s narativem o rychlém vzestupu a možném pádu. Pro mnoho lidí je toto auto symbolem bohatství dosaženého pochybnými cestami. Když se takový symbol „rozbije“, cítí veřejnost uspokojení.

Podcast „V Pokoji“ věnoval celou epizodu (číslo 195) analýze Kajumiho byznys modelu. Autoři ironicky nazývají jeho podnikání „naprosto legálním a morálně čistým“, čímž zdůrazňují protiklad mezi formální legalitou a morální přijatelností.

Co dál? Právní a společenské dopady

Je důležité si uvědomit, že zatím šlo o veřejná obvinění a mediální diskuzi. Nejsou zde žádné oficiální soudní rozsudky ani policejní trestní oznámení, která by byla veřejně dostupná. Detaily jsou stále nejasné.

Pro mladé ženy, které zvažují práci na OnlyFans, je však tato kauza varováním. Před podpisem jakékoli smlouvy by měly:

• Nechat si smlouvu zkontrolovat právníkem.
• Požadovat plný přístup k účtu a transparentní účetnictví.
• Nepodepisovat dokumenty, které nebyly předem přečteny vcelku.

Společnost musí diskutovat o tom, kde je hranice mezi legitimním manažerským servisem a vykořisťováním. Když jeden člověk kontroluje přístup k penězům a datům druhého, vzniká nerovnováha moci, která může vést k zneužívání.