Je to znát na jejich tělech dřív, než si sami uvědomí, že se něco dělá špatně. Jaroslav Větvička, vedoucí lékař Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace při Ústřední vojenské nemocnici v Praze, neváhá použít slovo, které v běžné konverzaci o dětech zní až příliš tvrdě: opotřebení. Podle něj jsou mladí sportovci vystaveni zátěži, která by u dospělého člověka vyvolala alarm.

Tento problém není novinkou. Už v roce 2016 se na serveru Vitalia.cz psalo, že děti jsou vrcholovým sportem doslova „opotřebované“. Dnes, deset let později, se situace zdá být ještě akutnější. Větvička v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál upozornil na dramatický nárůst únavových zlomenin. „Podle něj je dnes například víc únavových zlomenin,“ citoval rozhlasový portál. Co to znamená pro rodiče? Že hranice mezi zdravým pohybem a přetěžováním se posouvá rychleji, než jsme schopni sledovat.

Když auto potřebuje servisu, i lidské tělo ano

Představte si veteránské auto. Pokud chcete, aby fungovalo spolehlivě, musíte mu věnovat mimořádnou péči. Stejný princip aplikuje Větvička na lidský organismus vrcholového sportovce. V roce 2018 v rozhovoru pro městskou část Praha 8 vysvětlil: „Aby obě skupiny fungovaly, potřebují jak vrcholový sportovec, tak i veteránské auto mimořádnou péči.“

Není to jen o svalnatých dospělácích. Tlak na výkon se přesouvá stále níž. Trenéři i rodiče často zapomínají, že dítě není malý dospělý. Jeho kosti, klouby a nervový systém reagují na opakovaná mikrotraumata odlišně. Když dochází k nedostatečné regeneraci, hrozí právě ta zmíněná únavová zlomenina – stav, kdy kost praskne pod tíhou opakovaného namáhání, aniž by došlo k náhlému silnému nárazu.

Imunologický poplach: Kdy začít řešit časté nemoci?

Zatímco ortopedové řeší kosti, imunologové hlídají obranyschopnost. MUDr. Žáček, specialisté na imunitu, stanovili jasný práh, který by měl každého rodiče nabád k návštěvě lékaře. Pokud dítě prodělá více než šest akutních infekcí během šesti měsíců, jde o signál k vyšetření. To znamená, že je nemocné přibližně jednou měsíčně po dobu jednoho týdne až deseti dnů.

„V takovém případě by zvažoval provedení imunologických testů,“ říká MUDr. Žáček. Často se ale stává, že se oslabená imunita projeví kombinací faktorů. Od nedostatečného otužování přes znečištěné prostředí až po kouření v domácnosti. Zde vstupuje do hry i výživový aspekt. Studie publikované na zahraničních portálech ukazují, že střevní flóra hraje klíčovou roli v budování imunity, což potvrzuje i česká praxe v prevenci.

Výzkum glukanů a naděje pro chronicky nemocné děti

Zajímavým doplňkem k tématu imunity je práce botanika a popularizátora vědy Václava Větvičky. Ten ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem a Sanatoriem Edel testoval účinek glukanů na slizniční imunitu dětí s chronickými respiračními problémy.

Výsledky byly překvapivé. Děti rozdělené do dvou skupin měly stejný režim, ale jedna polovina dostávala glukan, druhá placebo. Po jednom měsíci užívaní glukanu došlo ke zlepšení imunity a v testech fyzické zdatnosti tyto děti dopadly lépe než kontrolní skupina. Ačkoli Václav Větvička zemřel loni v červenci ve věku 88 let, jeho odkaz v oblasti přírodních látek podporujících zdraví zůstává aktuální.

Odpovědnost lékaře: Nesmíte ublížit závodníkovi

Největším dilematem sportovní medicíny zůstává rozhodnutí: pustit nebo nepustit? Jaroslav Větvička má k tomu jasné stanovisko. „Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit,“ uvedl v únoru 2026. Jde o jemnou rovnováhu mezi ambicí a ochranou zdraví. Lékař musí zvážit nejen riziko zranění, ale i psychický dopad odstupu od sportu.