září, 18 2025

Co se stalo na San Siru

Na papíře to měl být povinný úkol pro Inter. Reálně ale San Siro dlouhé minuty sledovalo, jak český mistr diktuje tempo, napadá vysoko a sahá po šoku. Slavia Praha hrála beze strachu a odměnou jí byl bod, který ale mohl být i dvojnásobný.

První poločas naznačil, že to nebude jednostranné. Inter se snažil rychle dostávat do koncových pozic přes dvojici Lukaku – Lautaro Martínez, jenže Coufal s Bořilem drželi kraje, stopeři Kúdela s Hovorkou vyhrávali souboje a Kolář si poradil s tím, co prošlo. Slavia naopak hrozila po ziscích ve středu hřiště – Stanciu a Masopust několikrát otevřeli prostor za interistickou trojicí stoperů.

Odvaha se Pražanům vyplatila po hodině hry. Kombinace po pravé straně rozebrala domácí obranu, střela Nicolae Stancia donutila Handanoviče k zákroku a Peter Olayinka byl u vyraženého míče dřív než kdokoli jiný – zblízka poslal Slavii do vedení. Stadion ztichl, hosté měli rázem v rukou zápas i příběh, o kterém se v kabině mluví roky.

Inter vrhl všechno dopředu. Conte sáhl na lavičku, přidal čerstvé síly a tlak sílil. Pražané blokovali střely, scházelo pár vteřin. V nastavení ale přišla krutá pointa: Sensiho standardka orazítkovala břevno, odražený míč si našel Nicolò Barella a z voleje srovnal. 1:1 – euforie domácích, smíšené pocity hostů.

Taktika, klíčové momenty a ohlasy

Inter hrál klasické 3–5–2 Antonia Conteho. Wingbeci Candreva a Asamoah měli tlačit hru po krajích, Brozović se Sensiho kreativitou měli krmit Lukakua s Lautarem. Slavia vsadila na vysoký presink, rychlé návraty a disciplínu bez míče. Klíčový byl výkon kapitána Tomáše Součka, který zavíral střed a bral Interu čas. Traoré se Stanciem sbírali druhé míče a okamžitě otáčeli směr hry.

Proč to fungovalo? Slavia nenechala Inter pohodlně rozehrávat. Jakmile šel míč na krajního stopera, aktivní náběhy přinutili domácí k dlouhým balonům. Když už se Milánští dostali do tlaku, Pražané drželi kompaktních 25–30 metrů mezi řadami, a tak mezi liniemi nebylo místo. Domácí měli víc míč u nohy, ale méně čistých šancí.

Klíčové momenty, které rozhodly, se vešly do pár vteřin: dorážka Olayinky po rušné akci a pozdní reakce obrany Interu, na druhé straně standardní situace v úplném závěru, břevno a pohotový volej Barelly. Tohle jsou detaily, které na téhle úrovni oddělují senzaci od remízy.

• 63. minuta: Slavia jde do vedení – Handanovič vyrazil střelu Stancia, Olayinka dorazil do odkryté brány.
• 90.+2: Vyrovnání Interu – přímý kop Sensiho skončil na břevně, Barella z první uklidil míč do sítě.

Výkon Slavie přesně zapadá do její evropské identity: vysoká intenzita, běžecká nadpráce a odvaha. Není to jen o emocích – venkovní bod ve skupině proti klubu kalibru Interu má finanční i sportovní váhu. Remíza v Liga mistrů přináší prémie v řádu milionů korun a hlavně drží tým ve hře v extrémně těžké skupině.

Ano, pocitově to mrzí. Vedení se v Miláně neudrží každý den a pár sekund chybělo k vítězství, o kterém by se vyprávělo generacím. Ale zároveň to byl večer, kdy se potvrdilo, že český mistr nemusí před velkými jmény couvat. V tomhle tempu a s tímhle sebevědomím se dá o body rvát kdekoliv.

Pro Inter to byl varovný signál. Hvězdná jména a tlak San Sira nestačí, pokud soupeř pracuje lépe bez míče a má plán. Conteho tým nakonec díky Barellovi zachránil remízu, ale v těžké konkurenci skupiny je to méně, než očekával.

Slavia si z Itálie odvezla velké téma do kabiny: herní plán funguje i proti favoritům. A pokud udrží koncentraci do poslední vteřiny, může se i v tomhle rybníku porvat o víc než jen potlesk.