října, 13 2025

V pátek 6. září 2025 maďarská vláda poprvé v historii umístila levicové hnutí Antifa na oficiální seznam teroristických organizací, a to po téměř stejném rozhodnutí v USA.

Nový seznam, zveřejněný na serveru maďarského ministerstva vnitra, obsahuje tehdy 12 subjektů – včetně extremistických pravicových skupin, ale poprvé i Antifu, kterou označuje za „domácí teroristickou organizaci". Přijetí tohoto kroku předznamenalo veřejný výrok maďarského premiéra Viktor Mihály Orbán, premiér Maďarské republiky ve státním rozhlasu Kossuth Rádió, kde řekl: "Antifa opravdu je teroristická organizace. V Maďarsku také přišel čas, aby byly organizace jako Antifa podle amerického vzoru klasifikovány jako teroristické."

Americký precedens: Trumpovo nařízení

Rozhodnutí Orbána přišlo jen několik dní po tom, co Donald John Trump, bývalý prezident Spojených států podepsal 2. září 2025 nařízení, které oficiálně zařadilo Antifu na federální seznam domáckých teroristických organizací. Tvrdí, že krok byl motivován vraždou konzervativního aktivisty Charlese Kirkse a měl sloužit jako varování proti radikálním levicovým skupinám.

Podle Romea.cz Trump své rozhodnutí podpořil údajnou souvislost s útokem na neonacistickou demonstraci v Budapešti v únoru 2023 – incident, který se stává často citovaným důvodem pro maďarské úřady.

Co přesně je Antifa?

Antifa není jednotnou organizací; jde o volně spojené hnutí protifašistických a antifašistických aktivistů. Její členové se hlásí k boji proti neonacismu, ultrapravičím a autoritářským tendencím. „Jedná se spíše o ideologii než o formální strukturu,“ uvádí Wikipedie. V praxi však občas dochází k násilným střetům s pravicovými demonstracemi – což v Maďarsku bylo použito jako argument pro označení organizace za teroristickou.

Incident v Budapešti a italská europoslankyně

V únoru 2023 se na Budapešť sešla skupina antifašistů a neonacistická demonstrace. Přerušení skončilo zásahu polície a následným zatčením italské občanky Ilaria Salisová, europoslankyně pro Movimento 5 Stelle. Maďarská prokuratura ji obvinila z 11‑letého trestu odnětí svobody za údajnou účast na násilí.

Salisová strávila v maďarském vězení více než rok, dokud v červnu 2024 nevyhrála volby do Evropského parlamentu a byla propuštěna. Přesto vláda Orbána stále požaduje její vydání, což vyvolalo diplomatické napětí mezi Itálií a Maďarskem. Vláda nových sankcí a teroristického označení může situaci dále komplikovat.

Reakce doma i v zahraničí

Domácí kritici, včetně opozice a nezávislých právníků, označili krok za „politický nástroj na umlčování dissidentů". Associated Press upozorňuje, že v Maďarsku se Antifa prakticky neúčastní politických akcí, a proto je označení jako teroristické spíše symbolickým gestem.

Evropská unie již dříve kritizovala Maďarsko za omezení svobod a soudní nezávislosti. Výbor Evropského parlamentu plánuje projednat žádost o zrušení Salisové vydání v úterý 10. září 2024 a hlasování očekává v říjnu 2024. Přidání Antify do seznamu teroristických organizací tedy může být dalším impulzem k dalšímu souhlasu EU s možnými sankcemi.

Co to znamená pro občany a aktivisty?

Podle maďarské policie se teroristické označení automaticky vztahuje na přísnější kontrolu financování, zadržování a trestní stíhání příslušníků. To by mohlo výrazně ztížit jakoukoliv činnost spojenou s antifašistickými protesty. Na druhou stranu, odborníci upozorňují, že „označení nemá automaticky právní následky, pokud není doprovázeno konkrétními kroky proti skupině".

• Seznam teroristických organizací byl aktualizován 6. září 2025.
• Antifa je první levicová skupina, která byla v Maďarsku takto označena.
• Donald Trump podepsal podobné nařízení 2. září 2025.
• Ilaria Salisová byla propuštěna v červnu 2024 po zvolení do EP.
• EU plánuje projednat Salisovou žádost v říjnu 2024.

Co nás čeká dál?

Orbanova vláda naznačila, že bude monitorovat další levicové iniciativy a potenciálně rozšíří seznam o další skupiny. Vliv na vztahy se Spojenými státy je zatím těžko předvídatelný – zatímco Trumpova administrativa může vnímat krok jako soulad, Evropská unie a některé členské státy ho považují za další krok směrem k autoritativnímu stylu vládnutí.

Celý proces bude pravděpodobně sledovat i mezinárodní lidskoprávní organizace, které očekávají vyjádření k souladu s evropskými standardy ochrany svobody projevu.