září, 11 2025

Krátká, ale nabitá návštěva na Hradě

Státní návštěva, jakou Praha často nezažije, se změnila v diplomatický sprint. Nizozemský král Willem‑Alexandr přicestoval 4. června 2025 s královnou Máximou na Pražský hrad na dvoudenní program. Jenže politická krize v Haagu a oznámená rezignace premiéra zasáhly do plánů. Panovník po prvním dni odletěl zpět do vlasti, aby situaci řešil osobně. Královna zůstala v Česku a pokračovala v původně naplánovaném druhém dni.

Prezident Petr Pavel a první dáma Eva Pavlová přivítali královský pár se všemi poctami. Protokol šlapal, ale jednání nebyla formální rutinou. Hovor se točil kolem bezpečnosti Evropy, praktické pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti a byznysu. Obě země se shodují: bez pevné obrany, silné ekonomiky a dodržování pravidel hry demokratické společnosti je odolnost jen prázdné slovo.

První den státní návštěvy měl jasný rytmus a obsah.

• Soukromé setkání obou párů na Hradě a následné rozhovory oficiálních delegací.
• Krátké vyjádření pro média s důrazem na společné postoje v rámci EU a NATO.
• Pietní zastávka u památníku Milady Horákové – symbolu zápasu za svobodu a právní stát, který rezonuje i v dnešní evropské debatě o hodnotách.
• Návštěva pobočky organizace Člověk v tísni, jež dlouhodobě působí doma i v zahraničí, včetně humanitární pomoci Ukrajině.
• Odpolední přesun na vojenské letiště Praha‑Kbely, kde česká strana představila techniku a projekty spojené s podporou Ukrajiny.
• Večer na Hradě: udělení státního vyznamenání králi Willemu‑Alexandrovi a slavnostní večeře.

Král ve svém vystoupení dal najevo, že Nizozemsko vnímá Česko jako nezbytného partnera pro budování bezpečné a silné Evropy. Otevřeně mluvil o posilování obranné spolupráce a o tom, že hospodářské vazby jsou oporou odolnosti. Prezident Pavel zdůraznil, že ekonomika mezi zeměmi je „velmi intenzivní“ a spolupráce v energetice není fráze – připomněl plovoucí LNG terminál v Eemshavenu, který dnes pokrývá až 45 procent české roční spotřeby plynu přesměrované z Ruska na spolehlivé zdroje.

Neobvyklý moment – předčasný odlet hlavy státu – nepůsobil jako diplomatické chladnutí. Naopak. Způsob, jakým obě strany pružně upravily program, ukázal, že vztah stojí na pevných základech. Komunikace běžela, královna Máxima zůstala v Praze a protokol oznámil, že naplánované body druhého dne zvládne bez změn v jádru obsahu.

Obrana, energie, ekonomika: co Praha a Haag spojuje

V době, kdy ruská agrese proti Ukrajině trvá, prochází bilaterální agenda Česka a Nizozemska zrychlením. Na vojenské základně ve Kbelích česká strana ukázala, co dělá obranný průmysl a armáda pro Ukrajinu. Česko je v evropské debatě praktický hráč: obstarává munici, zapojuje firmy a tlačí na tempo dodávek. Nizozemsko patří k zemím, které se do těchto iniciativ zapojují – od finanční podpory až po účast na výcviku a transfery techniky. Vzájemný respekt plyne z konkrétních výsledků, ne z projevů.

NATO je pro obě země pojistkou i závazkem. Česko i Nizozemsko drží kurz směrem k dvouprocentnímu výdaji HDP na obranu a sdílí důraz na interoperabilitu. Pádné téma rozhovorů? Integrace kapacit protivzdušné obrany a lepší koordinace nákupů, aby Evropa v krizových chvílích nečekala na dodávky měsíce. Zástupci delegací mluvili i o tom, jak propojit průmyslové řetězce – od výroby munice po servis techniky – tak, aby se dalo rychle škálovat.

Téma energie má po roce 2022 úplně jiné pořadí priorit. Eemshaven je pro Česko víc než bod na mapě. Přes tamní plovoucí terminál proudí plyn, který snížil závislost na Rusku. Pavel připomněl, že rezervovaná kapacita stačí až na téměř polovinu české roční spotřeby. To je hmatatelný důsledek spolupráce, ne PR. A do budoucna? Debata se stáčí k integraci trhů, skladování, chytrým sítím a k tomu, jak nepřetěžovat domácnosti cenami, když se investuje do bezpečnosti dodávek a modernizace.

Hospodářsky jsou si Česko a Nizozemsko blíž, než se může zdát z mapy. Nizozemsko patří k nejvýznamnějším investorům v Česku a dlouhodobě je mezi hlavními partnery v obchodu se zbožím i službami. Za nizozemskými entitami v českých statistikách často stojí evropské holdingy a výrobní skupiny, které tady zaměstnávají tisíce lidí. Během státní návštěvy padla slova o posílení technologické spolupráce – od digitalizace až po obranné inovace. Dává to smysl: Nizozemsko je silné v logistice, přístavech a high‑tech, Česko v přesném strojírenství a automotive.

Pietní akt u památníku Milady Horákové nebyl jenom symbolickým gestem. Je to připomínka, že právní stát a ochrana svobod nejsou samozřejmost. Když král a prezident mluví o „pravidlech a hodnotách“, stojí za tím i konkrétní zkušenost obou zemí – a společný zájem, aby se evropský prostor nenechal rozklížit tlakem autoritářů doma ani vně.

Zkrácení programu ze strany krále přineslo praktické otázky – co dál a jak rychle navázat. Diplomaticky je odpověď střízlivá: pracovní týmy obou vlád pokračují, obranné i energetické projekty běží, a jakmile to kalendáře dovolí, navážou i politické návštěvy na nejvyšší úrovni. Královna Máxima mezitím v Praze udržela druhý den v chodu podle plánu paláce, se zaměřením na společenská a ekonomická témata.

To podstatné zůstalo: jasně vyslovená shoda v podpoře Ukrajiny, trpělivé posilování obrany v rámci NATO a konkrétní kroky v energetice, které českým domácnostem i firmám dávají větší jistotu. A také vědomí, že i když do hry vstoupí domácí politické turbulence, partnerství se dá udržet bez patosu – přes konkrétní výsledky, jasné priority a otevřenou komunikaci.