Podle Ivan Havryliuk, zástupce ministra obrany Ukrajiny a Ministerstva obrany Ukrajiny se ukrajinské letectvo chystá na první přírůstky švédských stíhacích letadel JAS‑39 Gripen. Potvrdil to během rozhovoru s ukrajinským kanálem BBC v pondělí a uvedl, že letouny „budou vidět na obloze, až přistoupí“. Přestože podrobnosti o počtu a termínech zůstaly nejasné, zpráva představuje zásadní posun v ozbrojené podpoře, která dosud zahrnovala zejména americké F‑16 a francouzské Mirage 2000.
Do konce července 2024 hlavní představitelé Kyjeva odmítali Gripeny jako příliš náročné na integraci. Ministerstvo obrany Ukrajiny tehdy upřednostňovalo rychlé nasazení amerických F‑16, které měly doplnit starší sovětské letouny. Rozhodnutí změnilo několik měsíců později, když se ukázala potřeba rozšířit kapacity proti stále sofistikovanějším ruským dronům a střelám.
V průběhu podzimu 2024 se situace na frontě zhoršila a Ukrajina spěchala najít doplňkové platformy. Svědecké analýzy ukázaly, že více typů moderních letadel zvyšuje šanci na úspěšné zakrytí různých taktických úkolů – od obrany vzdušného prostoru po hluboké údery.
Švédská Ministerstva obrany, reprezentovaná Pål Jonsonem, včera (3. září 2025) oznámilo, že Gripeny mohou být prodány Ukrajině po skončení konfliktu. Přestože tato podmínka zůstává otevřená, nyní se objevují konkrétnější signály, že Švédsko má v úmyslu letouny poskytnout i během bojů.
Gripen je konstruován tak, aby byl „levný“ ve srovnání s jinými západními platformami, přičemž nabízí výkonný radar a kompatibilitu s raketami Meteor a dalších moderních zbraní. Švédské letectvo dosud provozuje typy série C/D/E, které jsou přizpůsobeny pro letové podmínky v Evropě – výhodou je i relativně nízká údržba.
Podle Havryliuka se Gripeny připojí k současnému arzenálu F‑16 a Mirage 2000, čímž se zvýší flexibilita provozu a rozšíří se škála možných taktických operací.
Integrace třetího typu letadla není jen otázkou přistání na letišti. Ukrajinský letecký personál bude muset zvládnout rozdíly v avionice, výcviku pilotů i údržby. Vojenská akademie v Kyjevě už připravuje kurzy, které by měly trvat přibližně 6 měsíců, avšak praktické nasazení může být zpožděno.
Navíc je třeba zajistit dodávky náhradních dílů a vybudovat logistické řetězce. Švédská firma Saab nabídla vytvořit „rychlý mobilní servisní tým“, který by byl nasazen přímo v Záporoží a v dalších klíčových základnách. Přestože je to slibné, odborníci varují, že rozdílné standardy NATO a švédské specifikace mohou vést k prodlevám.
Pro NATO je rozšíření letkového arzenálu Ukrajiny v souladu s dlouhodobým cílem posílit evropskou obranu. NATO včera (5. září) vyjádřilo poděkování Švédsku za "flexibilní přístup". Zároveň však připomnělo, že každá nová platforma musí být “plně interoperabilní” se stávajícími zbraněmi sekce.
Občanský analytik Tomáš Novotný z think‑tanku CEVRO se domnívá, že Gripeny přinesou Ukrajině „kritickou výhodu proti ruským dronům Shahed, které jsou stále častěji nasazovány nad městy“.
Na druhé straně ruské ministerstvo obrany tvrdí, že „zvyšování počtu západních stíhaček jen posílí tlak na obligace NATO a podnítí eskalaci“. Přestože to zní jako standardní rétorika, pozorovatelný nárůst ruských protiletadlových systémů bude pravděpodobně reakčním krokem.
Jak Havryliuk s úsměvem poznamenal, že „když Gripeny přistanou na ukrajinském nebi, bude to signál pro celou Evropu“. Z praktického hlediska lze očekávat, že tyto letouny budou nasazeny především na záchytné mise – odražení dronových rojů až po údery na strategické ruské pozice v Donbasu.
Podle odhadů švédského obranného analytika Lennara Bergqvista může být první vlna dodávek připravena do konce roku 2025, pokud se podaří vyřešit logistické překážky. To by znamenalo, že během klíčových zimních měsíců 2025/2026 bude Ukrajina disponovat třemi typy moderních stíhaček, což podle expertů výrazně zvýší pravděpodobnost úspěšných obranných operací.
Celý scénář navíc ovlivní budoucí vyjednávání o mírovém řešení, protože jakýkoli další rozšířený západní materiál snižuje šanci na rychlou diplomatickou dohodu.
Přesný počet nebyl odhalen, ale švédské zdroje naznačují první šarži čítající asi 12–15 letadel, doplněnou o další jednotky v následujících měsících, pokud se logistika udrží v provozu.
Podle analytiků je realistickým termínem první letové operace v druhé polovině roku 2025, kdy bude dostatek pilotů a techniků proškoleno a budou připraveny podmínky údržby.
Gripeny přinášejí vyšší manévrovatelnost a moderní radar, což je vhodné zejména proti nízkovýšním dronům. Ve spojení s F‑16 a Mirage poskytují širokou škálu misí – od vzdušné obrany po přesné údery na pozemní cíle.
Mnoho specialistů zdůrazňuje nutnost rychlého vytvoření skladových částí a tréninkových center. Přestože Gripen je navržen jako "low‑maintenance", rozdílné standardy a potřeba interoperabilních komunikačních systémů představují významnou výzvu.
Zvýšená kapacita rychlého zásahu proti dronům a schopnost provádět hluboké údery posílí obrannou i útočnou sílu Ukrajiny, což by mohlo změnit taktické rovnováhy na frontě a ovlivnit politické vyjednávání.