Ministr školství Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci od prosince 2025 v nedávném rozhovoru pro pořad Studio 6Česká televize uvedl překvapivě nízké číslo. Podle jeho slov šlo pouze o „jednotky případů“, kdy děti nenastoupily do školy a zůstaly dál v takzvaném rodinném kolektivu. Zní to jako drobnost? Ve skutečnosti to potvrzuje, že po všech krizích a změnách systém funguje daleko plynuleji, než si mnozí pamatují z dob pandemie.

Když si vzpomínáme na období nouze, situace vypadala zcela jinak. Tehdy bylo rozhodování o tom, kdo může jít do školy, složitou hádankou plnou výjimek a obav. Dnes je to jiná kapitola. Plagaovo prohlášení naznačuje, že rodiče i děti se úspěšně reintegrovaly do běžného provozu škol. Proč ale použil ten specifický termín „rodinný kolektiv“ a co přesně tím myslel?

Vraťme se k pandemii: Kdy byly výjimky pravidlem

Abychom pochopili dnešní kontext, musíme se podívat zpět. Během covidové krize, konkrétně kolem dubna 2020, platila jiná pravidla. Tehdejší ministr (tehdy ještě neúřadující znovu) Robert Plaga tehdy řešil velmi citlivou problematiku rizikových skupin. V rozhovoru pro server iROZHLAS tehdy zdůraznil, že osobní přítomnost žáka je možná pouze za podmínky, že on sám ani žádný člen jeho domácnosti nepatří do rizikové skupiny.

„Nejde o povinnost, a když se řeklo, že se děti už do škol nevrátí, tak to je holý fakt,“ řekl tehdy. Základní podmínkou byla ochrana těch nejzranitelnějších. Pokud někdo z rodiny žijící ve společné domácnosti spadl do rizika, dítě nemohlo nastoupit. Tohle byl ten moment, kdy vznikly ty slavné „školní skupiny“ – malé celky, které umožňovaly alespoň částečný kontakt s vyučujícím, ale nikoliv plnohodnotnou výuku pro všechny.

Co znamená „rodinný kolektiv“ dnes?

Dnešní použití termínu „rodinný kolektiv“ v ústním projevu ministra působí trochu zastarale, ale smysl je jasný. Jde o situaci, kdy dítě ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů nenavštěvuje školu fyzicky a vzdělává se doma pod dohledem rodiny. Plaga tím chtěl zdůraznit, že tyto případy jsou dnes statistickou anomálií. Nejde o desítky tisíc dětí, jak tomu bylo v některých fázích lockdownu, ale opravdu jen o pár jednotlivců.

Je důležité rozlišovat mezi domácími prázdninami, karanténami a dlouhodobým vzděláváním v rodině. Zatímco první dvě jsou běžnou součástí života, třetí varianta bývá spíše výjimkou. Ministři slova tedy signalizují stabilitu systému. Rodiče mají důvěru ve školy, školy jsou připravené a děti tam chodí.

Pedagogické riziko a ochrana učitelů

Zajímavá paralela se dá najít i v přístupu k ochraně pedagogů. Během té nejhorší fáze krize platilo jasné pravidlo: pokud učitel patřil do rizikové skupiny, nesměl se k dětem ve školních skupinách vůbec přiblížit. Místo toho se věnoval distančnímu vzdělávání. Bylo to tvrdé opatření, ale logické. Ochrana zdraví měla přednost před formální docházkou.

Dnes, když mluvíme o návratu k normálu, tato dynamika změnila podobu. Učitelé nejsou automaticky odsuzováni k online výuce kvůli svému zdravotnímu stavu, pokud to okolnosti dovolují. Systém se naučil být pružnější. A právě ta pružnost je klíčová pro to, aby počet dětí zůstávajících doma klesl na ty zmíněné „jednotky případů“.

Širší kontext: Technologie a budoucnost školství

Robert Plaga není jen pamětník pandemie. Jako člen hnutí ANO 2011 a dlouholetý politik má za sebou také aktuální debaty o digitální bezpečnosti. Nedávno v Bruselu navrhoval robustní evropská řešení pro omezování přístupu dětí mladších 15 let k sociálním sítím. Inspirací mu bylo například Polsko, které připravuje zákon zakazující používání těchto platforem nezletilým.

Tady vidíme spojitost. Ať už jde o fyzickou přítomnost ve škole, nebo virtuální svět, cílem je vždy ochrana dítěte. Plaga argumentuje, že zákaz nestačí – musí přijít alternativa. Školy by měly nabízet kvalitní programy během přestávek, aby děti netoulaly internetem bez dozoru. Je to krok vpřed, který ukazuje, že ministerstvo sleduje nejen tradiční výuku, ale i moderní hrozby.

Co nás čeká? RVP a nové výzvy

Pohled do budoucnosti není jen o statistikách docházky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravuje zásadní změny. Nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro základní a mateřské školy se nebudou zavádět ihned, ale až od školního roku 2027/2028. Tento odklad dává školám čas na přípravu a adaptaci.

Není to poprvé, co se termíny posouvají. Podobně jako se loni ukončení školního roku posunulo z 30. na 26. června pro lepší organizaci prázdnin, i teď jde o praktické kroky. Cílem je zajistit, aby změny nepřinesly chaos, ale reálný prospěch pro pedagogy i žáky.