V české energetice se zdá, že se více než na dlouhodobé strategie a odbornou fundovanost hraje na politické body. V centru tohoto víru je tradičně uhlí, jehož plánované utlumení do roku 2030 vyvolává značné obavy. Jan Vondráš, bývalý energetický poradce, varuje, že tak rychlé ukončení využívání uhlí by mohlo vážně narušit stabilitu celé sítě. To by vedlo k větší závislosti na dovážené elektřině, což by bylo pro českou ekonomiku finančně náročné.
Politické sliby o přechodu na obnovitelné zdroje zůstávají zčásti jen na papíře. Prozatím tvoří pouhých 10 % pokrytí energetických potřeb, což k ambiciózním cílům nestačí. Dosavadní infrastruktura je značně nedostatečná, a i přes hlasité sliby není zřejmě dostatečně modernizována, aby mohla pojmout plánovaný nárůst obnovitelných zdrojů.
Dalším kamenem úrazu jsou zvýšené náklady na energie, se kterými se musí potýkat české průmyslové sektory. Bez modernizace elektrické sítě a dostatečného podpůrného systému bude tlak na ekonomickou stabilitu průmyslu stále vzrůstající. Ačkoliv se zdá, že ekologické cíle jsou z krátkodobého hlediska pozitivní, jejich ekonomické dopady mohou být katastrofální.
Přitom i samotná memoranda ČEZ týkající se uzavření uhelných elektráren vzbuzují otazníky nad tím, jak moc se politická rozhodnutí skutečně opírají o odborné analýzy a fakta.