června, 2 2025

Dramatické volby a těsný výsledek přepsaly dějiny Polska

Když se v neděli večer začaly sčítat hlasy, napětí bylo cítit nejen v Polsku, ale i za jeho hranicemi. Prezidentské volby v Polsku letos nevypadaly na obyčejný souboj dvou osobností, ale na bitvu dvou vidění světa: nacionalistického a liberálního. Pravicový kandidát Karol Nawrocki, podporovaný nejen silnou stranickou základnou Právo a spravedlnost, ale i americkým exprezidentem Donaldem Trumpem, nakonec získal těsnou většinu 50,89 %. Liberální výzvu v podobě populárního varšavského starosty Rafała Trzaskowského podpořilo 49,11 % Poláků. Když už to vypadalo podle exit pollů během volební noci na vítězství Trzaskowského, opravdové drama přišlo až s přepočítáváním a aktualizovanými projekcemi, které ukázaly Nawrockiho těsné vedení.

Letošní druhé kolo prezidentských voleb se zapsalo do historie už samotnou účastí. K urnám dorazilo 72,8 % oprávněných voličů, což překonalo i rekordy z prvního kola (67,3 %). Tak vysoká mobilizace ukazuje, jak hluboce rozdělená je polská společnost a jak silně lidé reagují na otázky národní identity i evropské orientace země. Volby vyvolaly nejen vášnivé debaty, ale i drobné incidenty – úřady zaznamenaly 232 podezření na volební přestupky. Přesto volební komise potvrdila, že celý proces proběhl regulérně.

Tvrdý střet v debatách a změna kurzu polské politiky

Samotný souboj mezi oběma kandidáty se vyhrotil už v debatách. O přestávce mezi složitými otázkami o zdravotnictví, vztahu k Evropské unii nebo sociální politice se řešily i takové banality, jako bylo používání nikotinových sáčků Karolem Nawrockim přímo během televizního přenosu. Trzaskowski často zasahoval do jeho odpovědí s argumenty, které označil za faktickou korekci soupeřových tvrzení. Pro některé voliče šlo o detail, pro jiné o symbol povahy kampaně – ostrou, osobní i místy chaotickou.

Polsko nyní čeká období přehodnocení politického směru. Nawrockiho úspěch je výsledkem nejen kampaně zaměřené na ochranu „tradičních hodnot“, ale i podpory od konzervativních kruhů včetně zahraničních spojenců jako Donald Trump. Liberálně smýšlející Poláci z velkých měst často upozorňovali na riziko izolace od Evropské unie, zatímco venkov a konzervativní regiony sázely právě na větší sebevědomí Polska a posílení vlivu národních institucí.

Vítězství Karola Nawrockého je teprve druhou prohrou „opozičního“ kandidáta za posledních dvacet let, což ilustruje, jak významný obrat současné volby představují. Polska čeká konflikt očekávání – liberální metropole budou muset najít cestu, jak komunikovat s prezidentským palácem, kterému teď bude dominovat nacionalisticky orientovaná politika.

Atmosféru voleb ještě více přiostřila intenzivní účast voličů v zahraničí, především mezí Poláky žijícími v západní Evropě. Úvodní rozdíly v exit pollech se postupně stíraly, jak přicházely výsledky z menších regionů. Letos tedy platilo více než jindy: každý hlas rozhodoval.