Polsko se ocitlo na pokraji hluboké ústavní krize. V úterý 28. července 2026 Ústavní tribunál (Trybunał Konstytucyjny) jednohlasně rozhodl, že nová vyhláška ministerstva digitálních věcí umožňující zápis zahraničních sňatků osob stejného pohlaví do matrik je protiústavní. Rozsudek je konečný a nepodléhá odvolání. Jenže vláda premiéra Donalda Tuska ho okamžitě odmítla respektovat s tím, že soud není řádně ustaven.

Na první pohled jde o technickou administrativní otázku. Ve skutečnosti je to ale střet dvou různých vizí Polska – konzervativního právního řádu zakotveného v ústavě a liberálnějšího přístupu současné koalice, která chce přizpůsobit státní správu realitě unijní mobility. A uprostřed toho stojí tisíce párů, které nevědí, zda jejich manželství uzavřené v Bruselu nebo Berlíně bude v Varšavě platné.

Spor o definici manželství a pravomoci ministerstva

Trojjazyčný senát tribunálu pod vedením předsedy Bogdana Święczkovského konstatoval, že vyhláška ministra Krzysztofa Gawkowského porušuje dva klíčové články polské ústavy. Prvním je článek 18, který definuje manželství jako svazek muže a ženy. Druhým je článek 92 odstavec 1, jenž stanovuje, že ministerské vyhlášky mohou pouze provádět zákony přijaté parlamentem, nikoliv zavádět nové hmotněprávní normy.

"Vyhláška nemůže měnit institut manželství," zdůraznil soud ve svém odůvodnění. Podle tribunálu nelze do polské matriky přepsat doklad o "manželství", pokud tento termín v polském právním řádu neznamená totéž co v zemi původu. Pokud Polsko uznává pouze heterosexuální svazky jako manželství, pak zápis homosexuálního partnera z ciziny pod touté hlavičkou fakticky mění ústavní rámec bez souhlasu Sejmu.

Vláda trvá na svém: Zápisy budou pokračovat

Reakce vlády byla blesková a ostrá. Premiér Donald Tusk a jeho tým argumentují, že současná podoba Ústavního tribunálu je "illegitimní" a "chybně ustavená" kvůli sporům o jmenování soudců za předchozí vlády PiS. Proto podle nich rozsudek nemá žádnou právní sílu.

Ministr Gawkowski byl explicitní: "Zápis zahraničních stejnopohlavních sňatků do registru je a zůstane legální." Podpořil ho i vládní mluvčí Adam Szłapka a zmocněnkyně pro rovnost Katarzyna Kotula. Ta prohlásila, že rozhodnutí soudu "nemá žádnou právní váhu". Vládě jde o čas – vyhláška má vejít v platnost 23. srpna 2026 a úřady už nyní připravují elektronické formuláře.

Historický kontext a předchozí kauzy

Není to poprvé, kdy se polská justice rozchází s vládou. Již 20. března 2026 Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) zrušil předchozí zamítavé rozhodnutí varšavského soudu ohledně zápisu jednoho takového sňatku. Tento precedens otevřel dveře masivnějšímu zápisu, který chtěla vláda institucionalizovat právě prostřednictvím vyhlášky ministerstva digitálních věcí.

Pro konzervativní organizace, jako je Institut Ordo Iuris, je nynější verdikt triumfem. "Nová pravidla hrubě porušovala ústavní definici rodiny," uvedl jejich zástupce Marcin Warchoł. Naopak LGBTQ+ komunity vidí v postoji vlády naději, že se Polsko přiblíží standardům ostatních členských států EU, kde jsou tyto zápisy běžné.

Co dál? Souboj o autoritu státu

Klíčovým datem je teď 23. srpen. Pokud úřady stavění začnou zapisovat stejnopohlavní svazky přes odpor Ústavního tribunálu, vznikne chaos. Co když si pár vezme advokáta a napadne zápis u soudu? Který soud mu dá za pravdu? Ten nižší, který se řídí vládní vyhláškou, nebo ten vyšší, který odkazuje na ústavní nález?

Tento případ není jen o lásce dvou lidí. Je testem toho, kdo v Polsku má poslední slovo – zda výkonná moc, která kontroluje administrativní aparát, nebo justiční moc, která hlídá ústavnost. Mezinárodní média, včetně Deutsche Welle či Euronews, sledují dění s napětím. Pro Brusel je to další důkaz, že právní stát v Polsku je stále křehký.