Když se v říjnu 2025 uzavřely volební urny, čekalo na českou politiku něco, co analytici dlouho netušili. Zatímco hnutí ANO slavilo jasný vítězství s téměř třiceti pěti procenty hlasů, pravý šok přišel až při počítání preferenčních hlasů u koalice Spolu. Celkem 108 dosavadních poslanců si své křeslo obhájilo, ale mezi těmi, kdo do nové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nevkročili, figuruje jméno, které mělo být zárukou stability: dosavadní ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Je to fascinující obrat osudu. Na druhé straně spektra stojí veterán strany, který ve Sněmovně přežil revoluci i změnu režimu. Marek Benda, poslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS), se nakonec dostal do sněmovního klubu těsně, ale bezpečně. Jeho příběh je kontrastem k pádu Stanjury a ukazuje, jak rychle se může změnit politická mapa.

Pád lídra Moravy a Slezska

Zbyněk Stanjura byl lídrem kandidátky koalice Spolu v Moravskoslezském kraji. Byl to muž, který po patnácti letech ve Sněmovně a jako klíčová postava vládního kabinetu očekával bezproblémový návrat. Realita však byla krutější. Volební den pro něj znamenal konec éry. Nešlo jen o to, že koalice Spolu celkově ztratila podporu – skončila druhá s 23,36 % hlasů. Šlo o osobní selhání v regionu, kde měl být pevnou oporou.

Preferenční hlasy udělaly zázrak, nebo spíše katastrofu. Stanjuru přeskočila nejen dvojka kandidátky, starostka Kravař a bývalá Miss Europe Monika Brzesková, která nasbírala úctyhodných 26 tisíc „kroužků“, ale také další kandidáti, včetně lékaře Zdenky Němečkové Crkvenjašové a bývalého skokana na lyžích Jakuba Jandy. Stanjura tak spadl z první pozice na pátou a do Sněmovny se nedostal. Je to jeden z největších pádů letošních voleb, jak ho označil server Echo24.

„O návratu do vysoké politiky nepřemýšlí,“ uvedl Stanjura v rozhovoru pro Aktuálně.cz krátce po volbách. Jeho slova zněla jako definitivní bod za jednou z nejvlivnějších kapitol současné české pravice.

Bendova drápařina a nová role

Pokud byl Stanjurův výsledek překvapením, Bendova situace byla napínavým thrillerem. Marek Benda, který poprvé usedl do parlamentního křesla již v lednu 1990, startoval v Praze jako číslo čtyři na kandidátce Spolu. Před ním stáli Pavel Žáček, Hayato Okamura a Tom Philipp. Během sčítání hlasů bylo jasné, že Benda bude muset bojovat o každý hlas.

V určitou chvíli odpoledne se zdálo, že tento sněmovní veterán může skončit stejně jako jeho kolega ze severovýchodu. Nakonec se mu však podařilo těsně postoupit. „Nakonec ale v Praze těsně do Sněmovny postoupil,“ konstatovaly Seznam Zprávy. Pro Bendu to není jen o zachování mandátu. Převzal vedení poslaneckého klubu ODS, funkci, kterou držel čtyři roky, a nyní jedná o dalších rolích ve struktuře Sněmovny. Mluvil například s Alenou Schillerovou o nabídce postu ve vedení dolní komory.

Kdo jde, kdo zůstává? Bilance změn

Letošní volby přinesly masivní generaci. Z 168 poslanců, kteří se ucházeli o znovuzvolení, jich úspěšných bylo 108. To je mírný nárůst oproti roku 2021, kdy se vrátilo 99 zákonodárců. Ale kvalita těch, kteří odešli, je jiná. Kromě Stanjury neuspěl ani místopředseda Pirátů Jakub Michálek, ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) či moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO).

Naopak do Sněmovny vstupují tváře, které dříve patřily k okraji nebo zcela mimo politiku. Markéta Šichtařová, jednička hnutí SPD v Praze, získala přes 4700 preferenčních hlasů a její místo je jisté. Do dolní komory míří také noví politici, kteří nahrazují odchod zkušených zastupitelů. Více než polovina nové Sněmovny sice stále pochází z řad dosavadních poslanců či senátorů, ale dynamika se mění. ODS sama obhajovala 34 mandátů a získala pouze 27. Koalice Spolu jako celek přišla o 19 poslanců oproti minulému období.

Cesta k nové vládě a budoucnost ODS

Dopady těchto výsledků sahají daleko za rámec jednotlivých osudů. Hnutí ANO se s 34,51 % hlasů stává nejsilnější silou, což vyžaduje složité vyjednávání o nové vládě. Pro ODS to znamená těžké časy. Strana musí najít nový směr. Předseda vlády Petr Fiala již oznámil, že nebude kandidovat na předsedu strany, a Zbyněk Stanjura se vzdává ambicí na vedení. V lednu 2025 by měl strana konat sněm, kde zvolí nové vedení. Bude to test odolnosti pro občanské demokraty, kteří ztratili svou dominantní roli v koalici.

Zatímco Stanjura hledá nové uplatnění mimo vysokou politiku, Benda se připravuje na roli hlavního vyjednávače za ODS v nové Sněmovně. Jeho schopnost manévrovat v kritických momentech, jak dokázal během voleb v Praze, bude klíčová pro to, zda se ODS podaří udržet svůj vliv, nebo ji čeká ještě větší transformace.