Česko v sevření rekordního tepla: co za tím stojí?

Vedro letos dorazilo do Česka s nebývalou razancí. Klementinum v Praze naměřilo průměrnou měsíční teplotu 21,2 °C, což je číslo, které v dlouhodobé historii vyvolává pozdvižení – padly tak rekordy, které pamatují začátky měření už v roce 1775. Červen 2024 teplotně překonal dokonce i extrémní roky známé pro silná horka, což jen podtrhuje sílu letošní vlny vedra. Nejvyšší teploty padaly ve Strážnici, tam naměřili 37,1 °C, ale podobné extrémy se objevovaly i v dalších regionech.

Zásadní je, jak tento výjimečný měsíc ovlivnily větší vzorce počasí. Nad Evropou se vytvořil ostrý předěl – zatímco západ kontinentu se dočkal ochlazení a přeháněk, česká krajina spolu s dalšími částmi východní Evropy zůstala suchá a pod neúprosným slunečním zářením. Po vydatných deštích v květnu se počasí zlomilo a jen máloco připomínalo dřívější „normální“ léto: místa, kde dříve bývala ranní rosa nebo alespoň krátké přeháňky, zůstala bez kapky vody celé týdny.

Vedro má následky: voda mizí, hrozí bouřky a omezení

České povodí začalo rychle vysychat – není to problém jen zde. Podobné signály vyslaly i další okolní země. Například v Bosně řeka Una klesla na hladinu, kterou pamětníci označovali za vůbec nejnižší za jejich života. Takto nízké průtoky znamenají, že vodohospodáři uvažují o dalších omezeních při odběru vody, což se může dotknout průmyslu, ale i domácností.

Lidé navíc čelí zdravotním rizikům. Úřady a hygienici po celé republice opakovaně nabádají, aby lidé během největších veder nacházeli stín, pili dostatek tekutin a nepodceňovali úpal či úžeh, který mohou tyto dny snadno přinést. Během minulého týdne zaznamenaly nemocnice nárůst kolapsových stavů hlavně u seniorů a dětí.

Další hrozba přichází s oznámením meteorologů: jakmile se na dusno naváže příliv studenějšího vzduchu, mohou se lokalizovaně objevit bouřky se silným větrem a krupobitím. Tyto bouře nesou riziko nejen pro auta či střechy domů, ale kvůli dlouhodobému suchu také pro pole, kde mohou během pár desítek minut napáchat více škody než užitku. Přesné timování a lokace těchto jevů ale zůstávají nejisté. Meteorologové sledují radary prakticky v reálném čase a varování upravují podle aktuální situace.

• Úředníci doporučují nespoléhat na ochlazení v noci – některé dny totiž noční minima neklesají pod 20 °C.
• Odborníci na životní prostředí očekávají další pokles hladin na menších tocích a vyzývají obyvatelstvo k úspornému zacházení s pitnou vodou.
• Zemědělci zaznamenali první výpadky v porostech, které bez zálivky často usychají ještě před sklizní.

Zdá se, že červen 2024 zůstane dlouho zapsaný jako měsíc, kdy počasí překračovalo hranice běžných statistik – a nejen tím, že padaly historické rekordy, ale i konkrétními dopady na krajinu a každodenní život lidí.