Vlna veder na konci června letošního roku si v Evropě vyžádala nejméně 10 000 lidských životů. Nejde o odhad z budoucnosti, ale o tvrdá data, která právě zveřejnila evropská monitorovací síť EuroMOMO. A co je šokující? Více než 9 000 z těchto obětí byly osoby starší 65 let. Extrémní horko se tak ukázalo jako bezprostřední hrozba pro nejzranitelnější skupinu populace.

Tato čísla, publikovaná veřejnoprávní stanicí ČT24, nejsou izolovaným incidentem. Jsou součástí znepokojivého trendu, který vědci sledují už několik let. Ale proč právě teď? A jaká je reálná cena tohoto tepla, když se podíváme za čísla?

Kdo platí největší daň za extrémní horko?

Data shromážděná sítí EuroMOMO, kterou podporují Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO), ukazují jasný vzorec. V době vrcholící vlny veder na konci června 2026 zaznamenaly evropské země výrazný nárůst úmrtnosti oproti statisticky očekávanému průměru. Rozdíl mezi tím, co by "mělo" zemřít, a tím, co skutečně zemřelo, činí oněch více než 10 tisíc případů.

Je důležité zdůraznit, že tato data jsou zatím považována za "první agregovaná". To znamená, že jde o první celoevropský přehled, který ještě nemusí zahrnovat všechny regionální specifika nebo později potvrzené případy. Přesto je obraz děsivý. Seniori tvoří drtivou většinu obětí – přes 90 procent. Proč? Těla starších lidí hůře regulují teplotu, často trpí chronickými onemocněními a mnozí žijí sami, bez okamžité pomoci v případě kolapsu.

Historie se opakuje: Leto 2022 jako memento mori

Abychom pochopili vážnost situace v roce 2026, musíme se podívat zpět do nedávné minulosti. Léto 2022 bylo pro Evropu katastrofické. Vědecká studie publikovaná v časopise Nature a citovaná médii jako NPR odhadla, že během téhož léta zemřelo v důsledku horkých vln v Evropě 61 672 lidí. Analýza vycházela z dat Eurostatu pro 35 zemí a období od konce května do začátku září.

Některé novější analýzy jdou ještě dál. Výzkumníci z institutu Barcelona Institute for Global Health (ISGlobal) a francouzského ústavu Inserm upozornili, že původní odhady založené na týdenních datech mohly být podhodnocené. Když použili denní data, vyšlo jim číslo blízké 70 000 obětím. Nejvíce postiženou zemí byla tehdy Itálie. Zajímavostí je, že většina obětí v roce 2022 byla ženy, což může souviset s biologickými rozdíly v termoregulaci i sociologickými faktory.

• Léto 2022: Odhady smrtelných obětí horkem se pohybují mezi 61 000 a 70 000 lidmi.
• Rok 2023: Další studie uvádí přibližně 47 700 úmrtí spojených s horkem v Evropě.
• Dlouhodobý trend (2010–2022): Celkem bylo extrémním horkem spojeno téměř 370 000 úmrtí napříč 34 evropskými zeměmi.

Co říkají experti a média?

Redaktor Tomáš Horáček z ČT24 shrnul aktuální situaci slovy, která rezonují s dlouhodobými varováními klimatologů. Data z EuroMOMO nejsou jen statistikou; jsou to příběhy rodin, které přišly o své prarodiče kvůli tomu, že neměly doma funkční klimatizaci nebo strach z otevřeného okna kvůli hluku.

Komentář portálu iRozhlas.cz pak dodává širší kontext: Do začátku srpna 2026 si vlna vedra v Evropě mohla vyžádat až 35 000 mrtvých. Pokud toto číslo potvrdí další aktualizace dat, bude rok 2026 jedním z nejtragičtějších v historii moderního měření. Autor komentáře správně poukazuje na to, že popírání klimatických změn nefunguje – ekonomické dopady jsou stejně devastující jako ty lidské. Ztráta pracovní síly, výpadky v dopravě a náklady na zdravotní péči se počítají v miliardách.

Proč jsou senioři tak zranitelní?

Není to jen otázka věku. Je to kombinace fyziologie a společnosti. S věkem klesá schopnost těla pocením ochladit krevní oběh. K tomu přidejme dehydrataci, která u starších lidí nastupuje rychleji a často nepozorovaně. Mnoho seniorů žije v panelových domech, které se v létě mění v peci, a bojí se používat klimatizaci kvůli účtům za elektřinu. Tento "energetický chlad" má smrtelné následky.

Zajímavé je, že v některých studiích se objevuje vysoké zastoupení žen mezi oběťmi (např. 59,2 % v analýze let 2021–2024). Důvodem může být to, že ženy se dožívají vyššího věku, a tedy tvoří větší část populací nad 80 let, kde je riziko úmrtí při tepelném stresu nejvyšší.

Co nás čeká dál?

Sběr dat EuroMOMO pokračuje. První výsledky jsou vždy konzervativní, protože zahrnují pouze přímo zaznamenaná nadúmrtí. Jakmile se dostanou detailnější analýzy z jednotlivých států, číslo pravděpodobně poroste. Otázkou není, zda se podobné vlny vrátí, ale jak rychle se dokážeme připravit.

Evropa potřebuje systémové řešení. Nestane se to jen stavbou nových nemocnic. Potřebujeme lepší izolaci domů, dostupnější chlazení pro seniory a komunitní systémy, které zajistí, že žádný osamělý senior nezůstane bez vody a pomoci, když venkovní teplota překročí 35 stupňů Celsia. Rok 2026 nám dal další studii. Doufejme, že konečně dá i impuls k akci.