Když Tomáš Souček narazil hlavou do soupeřova lokte a zůstal ležet na trávníku s krvavým obličejem, na stadionu fanouškům zatrnulo. Okamžitě bylo jasné, že nejde o obyčejnou srážku, ale o moment, který může poznamenat celou sezonu. Lékaři na trávníku rychle zasahovali a Souček musel hřiště opustit, aby mu ošetřili ránu. Jenže český bojovník se nevzdal, nasadil si ochranný obvaz a o pár minut později byl zpátky ve hře. Jeho návrat nejenže povzbudil zbytek týmu, ale nakonec sehrál klíčovou roli v těžce vydřeném vítězství.
West Ham totiž ve zbytku zápasu ukázal obrovskou houževnatost. Bez zásadních změn v taktice, ale s o to větším nasazením, zvládli Kladiváři závěr zápasu v obraně. Příležitostí na obou stranách moc nebylo, každý tým si šel tvrdě za svým cílem. Ale právě týmová soudržnost a odhodlání ukázané po Součkově návratu přišly ve správný čas.
West Ham touto výhrou pořádně zamíchal kartami v čele i spodku Premier League. Výhonek na úkor svých soupeřů usnadnili pozici oběma manchesterským klubům. Nejde jen o body, které získali, mnohem víc jde o body ztracené jejich konkurenty. Fanoušci United i City slavili jako po vlastním vítězství, protože tento výsledek může znamenat zásadní zlom v boji o titul nebo o místa zajišťující evropské poháry.
Hlavní tváří večera ale zůstává Tomáš Souček. Ještě pár minut po zápase měl pod okem znatelné šrámy a mluvil jen ztěžka, přesto na jeho tváři bylo vidět, jak moc pro něj tahle výhra znamená. A nejen pro něj – do kabiny mířila s úsměvy celá jedenáctka. Stačí si všimnout, že i v Anglii už si fanoušci začali všímat, jak velký duch týmu West Ham má.
Detaily o všech gólech i taktických změnách sice zatím klub drží pod pokličkou, ale jedno je jisté: zápas se zapíše mezi ty, na které se nezapomíná. Drama, krev, vítězství proti papírovému outsiderovi a radost v kabinách, kde to zřejmě slavilo nejen domácí, ale i ti, kteří nejsou přímo u západu Londýna doma.