února, 14 2025

Role NATO v konfliktech po Studené válce

NATO, původně založené pro čelení hrozbám během Studené války, dlouho hledalo svůj nový směr. Po pádu Berlínské zdi a s rozpadem Sovětského svazu vstoupilo do období nejistoty. Funkce organizace se začala měnit. Někteří navrhovali její rozpuštění, zatímco jiní viděli potenciální cesty skrze nové mise v zahraničí a krizové řízení v regionech zasažených konflikty.

Avšak anexí Krymu Ruskem v roce 2014 se oživily staré obavy a aliance se znovu zaměřila na obranu proti velmocím jako je Rusko a Čína. Tento posun potvrdila i invaze na Ukrajinu v roce 2022, která členským státům připomněla, že geopolitická soutěž není záležitostí minulosti.

Jaderné zbraně jako spouštěč přímé akce

Michal Smetana, expert na bezpečnostní otázky, zdůrazňuje, že NATO zůstává opatrné, pokud jde o přímou vojenskou konfrontaci s Ruskem. Hlavním prahovým momentem pro zapojení se do války by bylo použití jaderných zbraní, což by vyžadovalo rozhodnou reakci aliance.

Vzhledem k napětí mezi východem a západem se otázka využití jaderných prostředků stává stále diskutovanější. Přestože snahy o zapojení se NATO do válečných konfliktů bezprostředně po skončení Studené války nebyly příliš úspěšné, současná situace ukazuje, že organizace se nachází na křižovatce možného obnovení svého tradičního poslání ochrany členských států před existenciálními hrozbami.

Samotná expanze NATO o nové členy je dalším důkazem o důvěře v alianci a její roli v dnešním světě. Každá nová země se stává novou oporou proti potenciálním hrozbám zvenčí, čímž se posiluje pozice NATO na globálním poli.