CFE, tedy Dohoda o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, je mnoholetou pilířovou smlouvou, která se zaměřuje na řízení konvenčních vojenských kapacit v Evropě. Byla podepsána v roce 1990, v době, kdy se svět stále graploval s důsledky studené války. Její hlavní cíl byl pomoci omezit vojenskou sílu a riziko konfliktu na evropském kontinentě stanovením stropů na počty tanků, obrněných vozidel, dělostřelectva, útočných vrtulníků a bojových letounů, které by každá země mohla držet nasazené od Atlantiku až po Ural.
Rusko bylo dlouho kritizováno za nedodržování podmínek smlouvy. V květnu tohoto roku Moskva oznámila svůj záměr vystoupit z CFE, a tento týden svůj krok definitivně potvrdila. Tento fakt bylo pouze vrcholkem ledovce ve stále napjatějších vztazích mezi Ruskem a Západem, zejména s ohledem na konflikt na Ukrajině, kde obě strany proklamují naprosto odlišné vize pro budoucnost regionu.
Na ruské odstoupení reagovalo NATO přerušením své účasti na smlouvě, což je silná reakce ukazující na závažnost situace. Západní aliance dlouhodobě tvrdí, že Rusko porušuje podmínky CFE a vstoupilo do konfliktů, jež narušují evropské bezpečnostní uspořádání. Stažení NATO ze smlouvy může být vnímáno jako neodbytné upozornění svým členům i Rusku, že porušování dohod nebude trpěno.
Suspension CFE je jako signál zvýšené nejistoty ohledně budoucnosti evropské bezpečnosti. Odmítání dialogu a náchylnost k novým formám vojenských sil může vést k rozmístění nových zbraňových systémů po Evropě, což by mohlo zvýšit napětí v již tak nestabilním regionu. Evropské země, zejména ty, které se nacházejí poblíž Ruska, se musí připravit na možné důsledky přehodnocení bezpečnostních strategií v rámci NATO i jednotlivě.
Smlouva CFE byla významným krokem k udržení míru a stability v Evropě po zhroucení železné opony. Symbolizovala snahu o dosažení rovnováhy a míru, kdy státy dokázaly sednout za jeden stůl a dohodnout se na konkrétních opatřeních pro snížení rizika vojenské konfrontace. Její pozastavení znamená nejen hrozbu vzniku nové zbrojní závodu, ale i oslabení důvěry ve schopnost mezinárodního společenství udržovat dialog v těžkých časech.
Přestože pozastavení CFE přináší mnoho komplexních otázek ohledně dalšího vývoje, jeden z klíčových aspektů se týká toho, jak se státy v regionu připraví na novou realitu bez tohoto klíčového bezpečnostního mechanismu. Je čas na zhodnocení aktuálních vojenských schopností, investice do obrany a diplomacie s cílem najít nová řešení pro staré problémy, které na kontinentu zůstaly nevyřešeny i po několika dekádách snah o stabilitu a bezpečnost.