Náměstí Republiky v Praze se tento týden stalo místem, které fascinuje kolemjdoucí svou nevšední scenérií. Uprostřed běžného ruchu města se objevila nečekaná čtyřtunová hromada oblečení, která vzbudila zvědavost a otázky. Byla to náhlá a nepřehlédnutelná instalace, jež zanechala v tisku i mezi kolemjdoucími hluboký dojem.
Přestože se zpočátku mluvilo o záhadě, pravdu brzy odhalila pražská radnice. Ta připustila, že orchestrující tento krok byla součástí plánované kampaně na zvýšení povědomí o problémech spojených s textilním odpadem. Náměstek starosty Prahy Jana Komrsková z Pirátů přiznala, že cílem je upozornit na potřebu recyklace a opětovného použití oděvů. To znamená, že by oblečení nemělo končit ve směsném odpadu či spalovnách, nýbrž být znovu využito nebo recyklováno.
Celková hmotnost textilní hromady, čítající kolem čtyř tun, nebyla vybrána náhodně. Představuje totiž množství textilního odpadu, který čtyřčlenná rodina během svého života vyprodukuje. Tímto krokem chtějí organizátoři vyvolat v lidech přemýšlení nad vlastními spotřebními návyky a otázkami udržitelnosti. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL ročně Češi vyhodí kolem 170 000 tun textilu, což přispívá ke 3-4 % odpadu v černých kontejnerech.
Paradoxně, zatímco někteří obyvatelé byli překvapeni a považovali akt za vandalismus, jiné tím město inspirovalo a vyvolalo diskusi o účelnosti a úklidu textilního odpadu. V reakci na akci plánuje pražská radnice navýšit počet sběrných míst pro textil v rámci recyklačních center a spolupracovat s organizacemi, které nabízejí oblečení potřebným. Diakonie Broumov, organizace stojící za dodáním textilu, vysvětluje, že každý kus oblečení může být někde znovu použit, čímž přispívá k udržitelnosti.
Tato hromada oblečení zůstane na náměstí Republiky až do 15. listopadu, kdy bude veřejnosti umožněno, aby si zní vzali vše, co potřebují. Zbylé oblečení pak přijede sebrat pražské odpadové služby, což je také krok, který podporuje myšlenku recyklace. Jde o součást širšího návrhu propagujícího cirkulární ekonomiku, kde se textilní materiály vracejí do oběhu a redukují se tak emise spojené s výrobou nového či zbytečným odpadem.
Celá kampaň podtrhuje potřebu zaměřit se na problémy s textilním odpadem a hledání ekologičtějších řešení. Skutečnost, že takto velká hromada oblečení našla tak kreativní využití, poukazuje na přirozenou lidskou snahu hledat východisko z problémů, které s sebou papírově tenký svěží módní průmysl přináší. Naděje je, že už jen tímto malým, ale symbolickým krokem impulzivujeme veřejnost a posuneme ji směrem k uvědomělejším rozhodnutím.