Občanský Týdeník
  • Karlovarský obchvat
  • ČR a Gaza
  • Jiří Hubač
  • 3I/ATLAS
listopadu, 19 2026
Ústavní soud: Tetřívek zastavil větrné elektrárny, stát nemusí platit

Čtyřiadvacet let právního marasmu a částka přesahující čtvrt miliardy korun. To je cena sporu o místo v krajině na Mostecku, kde se střetly ambice zelené energetiky s ochranou jednoho z nejvzácnějších ptáků Evropy. Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. července 2026 ukončilo iluze investorů, že administrativní povolení stačí k realizaci projektu v chráněném území.

Klíčový moment nastal, když Wind Technology požadovala po státu náhradu za to, že jí byla znemožněna výstavba dvou větrných elektráren. Mělo jít o kompenzaci za "zmařenou šanci" a zásah do vlastnických práv. Ale soudci řekli jasné ne. Důvod? Firma věděla od začátku, že bez speciální výjimky pro tetřívka se hýbat nesmí. A tu nikdy nedostala.

Kdy se potkal byznys s biologií

Příběh má kořeny hluboko v historii českého stavebnictví. V lokalitě Větrov, ležící poblíž Petrovic v okrese Most, se nacházelo tokaniště tetřívka obecného. Pro ornitology je to svatyně, pro developery překážka. Investor postupoval zdánlivě správně: změnil územní plán, získal posudek EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) a dokonce i stavební povolení. Zdálo se, že cesta je volná.

Ale tady přišel háček, který mnozí investoři podceňují. Stavební povolení není všemocné klíč k zamku, pokud zákon vyžaduje další souhlas. Konkrétně § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten umožňuje udělit výjimku ze zákazů zásahu do významných krajinných prvků nebo biotopů chráněných druhů. Bez ní je jakákoliv těžká mechanizace v místě fakticky ilegální. A právě tuto výjimku Česká inspekce životního prostředí společnosti nikdy neudělila. Projekt byl zastaven ještě před tím, než se rozjely první bagry.

Chronologie sporu je učebnicovým příkladem toho, jak se může kauza táhnout. Správní řízení skončilo v roce 2012 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který dal za pravdu ochranářům. Tetřívek musel zvítězit. Následovala dlouhá série občanskoprávních tahanic u pražských soudů. Obvodní soud pro Prahu 10, Městský soud v Praze a Nejvyšší soud si navzájem rušili rozsudky, dokud se celá věc nedostala až na Hradčany.

Proč stavební povolení nestačilo?

Srdcem celého sporu byla otázka takzvaného "legitimního očekávání". Soudy nižších instancí argumentovaly tak, že když firma dostala stavební povolení, mohla oprávněně počítat s tím, že stavbu uskuteční. Že stát vytvořil atmosféru jistoty, kterou pak porušil. Pavel Šámal, soudce zpravodaj druhého senátu Ústavního soudu, ale tento pohled rozbil na kusy.

"Firma nemohla mít legitimní očekávání, že bude moci na pozemcích... uskutečnit výstavbu," uvedl Šámal v odůvodnění nálezu. Jeho logika je brutálně jednoduchá: Pokud víte, že potřebujete speciální povolení (výjimku), které vám nikdo slíbil, ale ani ho nedal, nemůžete tvrdit, že jste byli překvapeni, když vám někdo zakáže kopnout do země. Samotné stavební povolení totiž neznamenalo, že ekologické bariéry padly. Jen znamenalo, že technicky a urbanisticky je projekt proveditelný, pokud získáte ten chybějící razítko.

Ústavní soud poukázal na to, že společnost zůstala vlastníkem pozemků. Mohla je držet, užívat, pronajímat, prodávat. Co nemohla, bylo tam postavit větrník. To podle soudu není "podstatné omezení" vlastnictví ve smyslu Listiny základních práv a svobod, které by automaticky vyžadovalo milionovou náhradu. Je to pouze korekce výkonu vlastnického práva ve veřejném zájmu – zde kvůli přežití populace tetřívka.

Co to znamená pro budoucí projekty?

Co to znamená pro budoucí projekty?

Rozhodnutí má dalekosáhlé dopady pro celý sektor obnovitelných zdrojů. Investoři často spoléhají na komplexní balík povolení jako na "green light" pro investici. Tento nález ale říká: Pozor, kontrolujte si specifické environmentální podmínky. Nejde jen o papírování, jde o biologickou realitu terénu.

  • Právní jistota: Stát nemusí nahrazovat zisk, který vznikl na základě mylného pocitu, že administrativní proces je hotov.
  • Ochrana přírody: Silnější mandát pro orgány ochrany přírody při zastavování prací v citlivých lokalitách.
  • Dlouhé procesy: Případ trval více než deset let, což ilustruje riziko dlouhodobých soudních sporů v energetice.

Zajímavostí je, že původní záměr počítal se čtyřmi větrnými elektrárnami. Redukce na dvě byla snahou minimalizovat dopad, ale ani to nepomohlo. Tetřívek obecný (*Tetrao tetrix*) je indikátor zdravé horské krajiny a jeho tokaniště jsou extrémně citlivá na hluk a pohyb lidí. I minimální zásah může populaci destabilizovat. Právě proto zákonodárce nastavil laťku vysoko – výjimku lze udělit jen za velmi specifických podmínek, které zde evidentně nenastaly.

Frequently Asked Questions

Frequently Asked Questions

Proč Ústavní soud zrušil předchozí verdikty obecných soudů?

Soud konstatoval, že obecné soudy porušily právo státu na spravedlivý proces tím, že ignorovaly klíčové skutečnosti. Především fakt, že společnost Wind Technology věděla o nutnosti získat výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny již při koupi pozemků. Tím pádem nemohla existovat "legitimní očekávání", že projekt bude realizován pouze na základě stavebního povolení.

Jaká částka byla předmětem žaloby a proč ji stát nezaplatí?

Společnost požadovala 265 316 000 Kč s příslušenstvím. Ústavní soud však shledal, že k podstatnému omezení vlastnického práva nedošlo. Společnost stále mohla s pozemky nakládat jiným způsobem. Zákaz výstavby byl vnímán jako zákonné omezení výkonu vlastnictví ve veřejném zájmu (ochrana tetřívka), nikoliv jako vyvlastnění nebo individuální zásah, který by vyžadoval finanční kompenzaci.

Co se stane s kauzou teď, po rozhodnutí Ústavního soudu?

Nález Ústavního soudu zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 10, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Případ se vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 10, který musí ve věci rozhodnout znovu. Tentokrát musí respektovat právní názor Ústavního soudu, což pravděpodobně povede k zamítnutí žaloby na náhradu škody, pokud se neobjeví zcela nové důkazy, které by měnily charakter případu.

Jaký vliv má tetřívek obecný na podobné energetické projekty?

Tetřívek obecný je silně ohrožený druh, jehož presence efektivně blokuje průmyslovou zástavbu v daných lokalitách. Rozhodnutí potvrzuje, že ochrana biodiverzity má v českém právním řádu vysokou prioritu. Pro investory do větrných elektráren to znamená nutnost detailního biologického průzkumu před koupí pozemků. Ignorování přítomnosti tokanišť může vést k totálnímu zmaření projektu, jak ukazuje tento případ.

Štítky: tetřívek obecný Wind Technology Ústavní soud ČR Pavel Šámal ochrana přírody
Oblíbené příspěvky
Rok vdovy: Český snímek o smutku dokončil výrobu, premiéra 2025

Rok vdovy: Český snímek o smutku dokončil výrobu, premiéra 2025

bře, 29 2026

Brutalista: Velkofilm, který mění Hollywood a provokuje diváky

Brutalista: Velkofilm, který mění Hollywood a provokuje diváky

úno, 9 2025

Nečekaný bankrot: Retail Group uzavírá všechny prodejny v ČR

Nečekaný bankrot: Retail Group uzavírá všechny prodejny v ČR

úno, 9 2025

Barcelona hledá vykoupení v finále španělského Superpoháru proti Realu Madrid

Barcelona hledá vykoupení v finále španělského Superpoháru proti Realu Madrid

bře, 28 2025

6 softwarových firem, které přežijí AI zemětřesení

6 softwarových firem, které přežijí AI zemětřesení

zář, 13 2026

Oblíbené značky
  • Ukrajina
  • Česká republika
  • NATO
  • fotbal
  • Praha
  • Rusko
  • tenis
  • Jan Kanyza
  • Andrej Babiš
  • Liga mistrů
  • Petr Pavel
  • Ústavní soud
  • Barcelona
  • Karolína Muchová
  • hokej
  • Donald Trump
  • Premier League
  • Slavia Praha
  • zemětřesení
  • koncert
Občanský Týdeník
  • O nás
  • Obchodní podmínky
  • Zásady ochrany soukromí
  • GDPR
  • Kontakt

© 2026. Všechna práva vyhrazena.