Ve středu 3. listopadu 2025 v 13:00 na Pražském hradě podepsali představitelé hnutí ANO, Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé sobě koaliční smlouvu, která otevírá cestu k vytvoření nové vlády České republiky. Je to první jasný krok po volbách v září, kdy ANO zvítězilo s 21,6 % hlasů – a přestože se všichni předpokládali, že Babiš bude premiérem, až teď se začíná střídat realita na dokumentovanou skutečnost. Nová vláda nebude jen jiná v barvách – bude jiná v podstatě. Zruší tři ministerstva, odmítne euro, a zároveň chce vrátit daňové výhody, které byly zrušeny před deseti lety. A to všechno v čase, kdy ještě stále funguje vláda Petra Fialy.
Co přesně koalice slibuje?
Programové prohlášení, které bylo odevzdáno prezidentu Petru Pavlovi 31. října, není jen obyčejný dokument. Je to politický manifest, který se snaží spojit ekonomickou liberálnost s národním zájmem. Hlavní body: daň z příjmu právnických osob klesne z 21 % na 19 %, EET se vrátí v roce 2027, a zároveň se plánuje zrušit automatickou valorizaci daně z nemovitosti podle inflace – což je v podstatě zastavení skrytého zvýšení daní. Další krok: nulová DPH na léky na předpis, a navržená ústavní změna, která by českou korunu učinila nezrušitelným zákonným platidlem. "Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR", stojí v textu. To není jen symbolika – je to přímá reakce na evropské tlaky a zároveň politický signál pro voliče, kteří se obávají ztráty národní suverenity.
Největší překvapení je ale v struktuře. Vláda bude mít jen 16 členů – o jednoho méně než dříve. Tři ministerstva zaniknou: věda, legislativa a evropské záležitosti. Místopředseda pro digitalizaci nebude obnoven. ANO získá osm křesel, Motoristé sobě čtyři, SPD tři. Premiér Babiš si nechává při sebe i pět ministerstev, která se mu nejvíce hodí – financí, průmyslu, dopravy, vnitra a správy území. To znamená, že se bude snažit řídit i tyto oblasti přímo – a ne přes zástupce.
Kdo bude kdo? A jak se to bude hlasovat?
Na rozdíl od minulých vlád, kde se personální otázky řešily s prezidentem, Babiš se s Pavlem na hradě o kandidáty vůbec nebavil. "To je moje věc", řekl někdo ze zákulisí. Záleží jen na něm, kdo bude ministrem. Zatím se spekuluje, že místopředsedkyní by mohla být Jiřina Šedivá z ANO, zatímco zástupcem pro ekonomiku by mohl být Milan Krátký z Motoristů. SPD bude mít vedení ministerstva životního prostředí a spravedlnosti – a zároveň bude mít předsedou Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Ten se má 5. listopadu 2025 ve středu zvolit – a pokud to půjde podle plánu, bude prvním předsedou sněmovny s tureckým původem v české historii.
Co se týče hlasování o důvěře, je vše připraveno. Koalice má v Poslanecké sněmovně 115 hlasů – přesně potřebný většinový základ. Vláda Petra Fialy (ODS) měla 108 hlasů, ale po volbách se její vliv rozpadl. Nyní je jasné: ANO, SPD a Motoristé sobě budou mít většinu, a to i bez podpory KSČM nebo ČSSD. "Důvěra bude získána hladce, bez překvapení", řekl zdroj z ANO. A to je klíčové. V minulosti se vlády zřízily kvůli jednomu hlasu – tady se vše počítá s přesností.
Proč to všechno dělá Babiš právě teď?
Andrej Babiš není jen politik – je strateg. Zatímco se jeho protivníci hádali o tom, kdo bude premiérem, on se zaměřil na to, jak přesně vytvořit vládu, která bude fungovat. A to znamená: méně ministerstev, více kontroly, a jasný program. Když se podíváte na jeho minulé vlády, vždycky se snažil zjednodušit. Teď to dělá s větší odvahou. Zrušení ministerstva pro vědu je třeba kontroverzní – ale v kontextu jeho kritiky "akademické elit" to dává smysl. Zrušení daňové slevy na druhého manžela v roce 2018 bylo jednou z nejvíce kritizovaných věcí – a teď ji chce vrátit. To není jen ekonomika. Je to symbolický žest pro rodiny, které se cítí opuštěné.
Co se týče evropské politiky, je jasné: Babiš chce být v EU, ale ne podle jejích pravidel. Nechce euro – a to není jen protest. Je to odpověď na inflaci, na ztrátu kontroly nad měnou, na nemožnost vlastního monetárního nástroje. Když se podíváte na Slovensko, kde se euro zavádělo v době, kdy byla inflace 10 %, a teď má 3 %, tak je jasné: Babiš se nechce dostat do stejné pasti.
Co se stane, pokud vláda nezíská důvěru?
Možnost je malá – ale existuje. Pokud by se některý z 115 poslanců odmlčel nebo se zdržel hlasování, mohlo by to znamenat předčasné volby. Ale to je nepravděpodobné. SPD má vnitřní disiplínu – Okamura to řídí pevně. Motoristé sobě jsou malá strana, ale jejich vedení je věrné Babišovi. A ANO? Většina jejich poslanců je závislá na jeho vedení – a nechce ztratit moc.
Co se stane, pokud se vláda nezřídí do poloviny prosince? Pak by se mohla znovu otevřít otázka, kdo bude moci sestavit vládu. Ale to by znamenalo, že se Babiš zhroutil – a to se nezdá. Všechny znaky naznačují, že bude premiérem. A pokud ne, tak bude největší politickou překvapením posledních deseti let.
Co dělá současná vláda, než odejde?
Do té doby ještě funguje vláda Petra Fialy. Ačkoliv je to "zbytková vláda", dělá svou práci. 29. října schválila zvýšení platů učitelů – o 10 % v průměru. A také přijala Politiku krajiny ČR do roku 2050 – dokument, který se snaží vyrovnat rozdíly mezi městy a venkovem. To je ironické: Fialyova vláda zanechává něco, co by mohla využít i nová. Ale to je politika. Kdo řídí dnes, nemusí mít vliv na zítřek.
Frequently Asked Questions
Jaká je pravděpodobnost, že nová vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny?
Pravděpodobnost je vyšší než 90 %. Koalice ANO, SPD a Motoristé sobě má v Poslanecké sněmovně 115 hlasů – přesně potřebná většina (101 hlasů). Všechny tři strany mají pevnou disiplínu, a žádný z jejich poslanců nevyjádřil pochybnosti. Důvěra by měla být získána hladce, bez překvapení.
Proč se zruší ministerstvo pro vědu a jak to ovlivní výzkum?
Zrušení ministerstva pro vědu je součástí strategie zjednodušení. Věda bude převedena pod ministerstvo školství, což znamená, že bude řízena jako součást vzdělávání. Kritici varují, že to může vést k úbytku financí a ztrátě nezávislosti výzkumu. Zastánci tvrdí, že to zlepší koordinaci mezi univerzitami a školami – a že se tak věda více zaměří na praktické aplikace, než na akademické teorie.
Co znamená ukotvení české koruny v Ústavě?
Znamená to, že česká koruna bude v ústavě uvedena jako jediné zákonné platidlo, a jakýkoliv krok k přechodu na euro bude vyžadovat ústavní změnu – tedy třípětinovou většinu v obou komorách parlamentu. To je prakticky nezvratný závazek. Je to odpověď na tlaky z EU a zároveň politický signál pro voliče, kteří se obávají ztráty národní suverenity. V praxi to neznamená okamžitou změnu, ale blokuje cestu k euro na dlouhou dobu.
Jaký dopad bude mít zrušení automatické valorizace daně z nemovitosti?
Zrušení automatického zvyšování daně podle inflace znamená, že daň z nemovitosti se bude upravovat jen při úplné přehodnocení – což se děje jednou za pět let. To znamená, že v době vysoké inflace, jako je dnes, se daň nezvýší. Pro vlastníky bytů to znamená úsporu – ale pro státní rozpočet to může znamenat ztrátu až 12 miliard korun ročně. Vláda plánuje to kompenzovat zvýšením daně z příjmu právnických osob a zvýšením daňových příjmů z EET.
Proč se znovu zavádí EET a proč právě v roce 2027?
EET byl zrušen v roce 2023 kvůli protestům malých podnikatelů. Nová vláda ho chce vrátit, ale s úpravami – s možností výjimek pro malé obchody a s jednodušším systémem. Rok 2027 je vybrán proto, že to dá čas na přípravu technické infrastruktury a na vzdělávání obchodníků. Zároveň to umožňuje státu získat více daní z nezdaněného trhu – odhadované zvýšení příjmů je 15–20 miliard korun ročně.
Bude nová vláda mít vliv na ceny energií a pohonných hmot?
Nejsou v programu žádné přímé opatření na snížení cen pohonných hmot. Ale vláda plánuje zrušit zastropování volnočasových benefitů – což znamená, že zaměstnavatelé budou moci dávat zaměstnancům více peněz na benzín nebo veřejnou dopravu bez zdanění. To je nepřímá podpora. Zároveň se nechce zvyšovat akcí na ropu – což znamená, že ceny se budou řídit trhem, ale bez státního zásahu.
