Uganda oznámila ukončení své osmou epidemie eboly přesně 42 dní po posledním potvrzeném případě – což je období požadované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) před formálním vyhlášením konce epidemie. Neuplynulo ani čtvrt roku od chvíle, kdy zemřel ošetřovatel v nemocnici v Kampale a úřady potvrdily, že mu život vzala ebola způsobená tzv. súdánským virem. Celkem byl v této vlně zaznamenán 14 případů – 12 laboratorně potvrzených a 2 pravděpodobné – přičemž čtyři pacienti infekci nepřežili. Tito lidé pocházeli z různých částí Ugandy a byli především ze zdravotnického prostředí nebo přímých kontaktů již nemocných osob.
Ugandské zdravotnictví tentokrát reagovalo okamžitě a nepodcenilo jediný krok. Pod vedením ministryně zdravotnictví Jane Ruth Aceng úřady rychle provedly trasování více než pět set kontaktů a nasadily karanténu, aby zabránily šíření nemoci. Velkou roli hrály také očkovací kampaně nasazené v ohniscích výskytu a důkladné kontroly na hranicích, aby infekce neprekročila ugandské území. Tým složený z více než 130 pracovníků WHO pomáhal s vedením případů, testováním a vyhodnocováním laboratoří. Z laboratorních stolů prošlo přes 1 500 vzorků, což umožnilo rychle identifikovat nositele nákazy a reagovat na nové hrozby.
Do akce se zapojili i američtí experti. Podpora ze Spojených států dosáhla téměř 100 milionů dolarů a zahrnovala nejen finance, ale hlavně expertní poradenství a technické vybavení. Díky společné snaze mezinárodních i domácích odborníků se podařilo nemoc dostat pod kontrolu bez toho, že by došlo ke šíření přes hranice. Přitom právě v této části Afriky není přeshraniční pohyb obyvatel ničím výjimečným – a to znamená obrovské riziko masivního šíření jedné z nejnebezpečnějších virových chorob světa.
Všech deset lidí, kterým se podařilo ebolou uzdravit, bylo po propuštění z nemocnice zařazeno do programů psychosociální pomoci. Tyto programy mají pomoci s návratem do běžného života – přeživší bývají často stigmatizováni a čelí psychické zátěži i obavám svých blízkých. Ugandské úřady dbaly na plnou informovanost veřejnosti i na komunitní podporu, aby přeživší nebyli vyloučeni z kolektivu.
Ředitel Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí, Jean Kaseya, označil ugandský přístup za příklad efektivní práce s komunitami a za vzor pro celý africký region. Navzdory obavám a špatným zkušenostem z minulosti tentokrát nedošlo k panice, a hlavně – úřadům se podařilo zajistit, aby nevznikla žádná sekundární ohniska onemocnění mimo Ugandu.
Osmá epidemie eboly během tří desetiletí už není pro Ugandu novinkou. Právě nasbíraná zkušenost a přehledná koordinace s mezinárodními institucemi nakonec sehrály zásadní roli. Pro zemi je to moment úlevy i důkaz, že efektivní spolupráce a otevřenost při epidemii funguje.