Je to zvláštní pocit, když vám devadesátiletá žena tvrdí, že venku není horko, zatímco teploměr ukazuje 35 stupňů. Přesto právě takové situace se v létě 2026 staly symbolem tiché katastrofy, která zasáhla Evropu. Zatímco média řešila požáry a sucha, v bytech důchodců probíhal boj o přežití, který často skončil tragicky bez velkého hluku.

Klíčovou postavou tohoto příběhu je Hana Janů, ředitelka Novoměstských sociálních služeb. Když teploty v Novém Městě na Moravě vystoupaly do extrémních výšin, osobně navštívila seniory v terénu. To, co objevila, ji šokovalo. Klienti netrpěli úpalovými příznaky v klasickém slova smyslu. Chovali se pasivně, byli neobvykle unavení a mnozí popírali realitu. Jedna klientka chodila doma ve svetru s přesvědčením, že venkovní teplota nemůže být tak vysoká. "Přehřátí kolikrát ani nevnímají," popsala Janů děsivou lhostejnost organismu k extrémnímu stresu.

Tichý zabiják: Jak horko likviduje starší lidi

Není to jen lokální problém. Data jsou brutálně jasná. Podle systému EuroMOMO, který monitoruje úmrtnost v Evropě pod záštitou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO), zemřelo mezi 22. a 28. červnem 2026 více než 10 000 lidí nad obvyklý průměr. Přesnější číslo? 10 650 nadúmrtí napříč 27 zeměmi. A co je alarmující – více než 9 000 z nich byli lidé starší 65 let.

Lasse Vestergaard z dánského Statens Serum Institut, který data EuroMOMO spravuje, byl explicitní: "Je těžké tuto vysokou nadúmrtnost vysvětlit čímkoli jiným než extrémním horkem." Nešlo o epidemii viru, ale o fyziku lidského těla, které nedokázalo odvést teplo. WHO navíc varuje, že úmrtnost související s horkem u lidí nad 65 let vzrostla za posledních dvacet let přibližně o 85 %. Evropa se totiž otepluje dvakrát rychleji než globální průměr.

Chaos v komunikaci: Ministerstva mlčela

Pro sociální pracovníky byla nejhorší zprávou ta, kterou nedostali. Během krize nepřišel z Prahy žádný konkrétní návod. "Z ministerstva práce a sociálních věcí nic, z ministerstva zdravotnictví taky ne a z hygieny taky ne," stěžovala si Janů. Organizace musely improvizovat. Pečovatelé, kteří dochází k lidem domů, nemohou klientům nařizovat chování. Mohou jen doporučovat. Ale jak doporučit pitný režim někomu, kdo má ztrátu pocitu žízně?

Tento deficit připravenosti vyvolal ostrou debatu i v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Opoziční poslankyně Irena Ferčíková Konečná kritizovala vládu za nedostatečnou krizovou komunikaci. Naopak ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka hájil postup tím, že obecná doporučení existovala. Spor ukázal propast mezi byrokratickým pohledem "doporučili jsme" a terénní realitou "potřebujeme instrukce".

Budovy jako skleníky: Čas na změnu paradigmatu

Problém není jen v lidském těle, ale i v budovách. Česká republika je postavena na zimě. Zateplení, dvojskla a izolace slouží primárně tomu, aby teplo zůstalo uvnitř. V létě se však z těchto objektů stávají pastičky tepla. "Pořád se řešilo hlavně vytápění. Ale bude nesmírně důležité řešit i to, jak budovu udržet chladnou v letních měsících," upozornila Janů.

Klimatizace by podle ní neměla být luxusem, ale standardem pro křehké skupiny obyvatel. Stejně jako dnes nikdo nepochybuje o nutnosti topení v lednu, bude nutné vnímat chlazení jako základní hygienickou potřebu v červenci. Bez toho budou další vlny veder znamenat další tisíce mrtvých.

• Klíčový fakt: 10 650 nadúmrtí v Evropě během jednoho týdne června 2026.
• Cílová skupina: Více než 90 % obětí tvořili lidé starší 65 let.
• Chyba systému: Sociální služby nedostaly specifické operativní pokyny od státu.
• Budoucnost: Nutná adaptace budov na letní přehřívání, nejen zimní vytápění.

Frequently Asked Questions

Proč senioři často necítí, že jim je příliš horko?

S věkem se snižuje citlivost termoreceptorů a schopnost organismu regulovat teplotu. Starší lidé často nemají pocit žízně, i když jsou dehydrovaní, a jejich kardiovaskulární systém nezareaguje dostatečně rychle na zvýšenou zátěž. To vede k pasivnímu stavu, kdy člověk jednoduše "zamrzne" v aktivitě, místo aby hledal stín nebo vodu.

Jak se počítají nadúmrtí způsobená vedrem?

Nadúmrtí není počet lidí, u kterých je v úmrtním listu uvedeno "úpal". Je to statistický rozdíl mezi skutečným počtem zemřelých v daném období a očekávaným průměrným počtem úmrtí v tomto ročním období. Extrémní horko zhoršuje chronická onemocnění (srdce, plíce, ledviny), což vede k úmrtím, která by jinak nenastala nebo nastala později.

Co dělaly české úřady během červené vlny veder?

Ministerstvo zdravotnictví vydalo obecná preventivní doporučení pro veřejnost. Nicméně sociální služby v terénu, jako ty v Novém Městě na Moravě, reportovaly absenci specifických operativních instrukcí pro práci s klienty při extrémních teplotách. Tento rozpor mezi "obecným sdělením" a "konkrétním postupem" byl předmětem kritiky opozice i odborníků.

Jsou ohroženi pouze lidé bez klimatizace?

Ne. Ohroženi jsou všichni, zejména ti, kteří žijí osaměle, mají chronické choroby nebo žijí v rychle se přehřívajících domech bez účinné ventilace. I lidé s klimatizací mohou být v riziku, pokud zařízení nefunguje spolehlivě nebo pokud tráví čas venku. Klíčová je komplexní zranitelnost, nikoliv jen absence technického vybavení.